Jako dítě se chtěla stát slavnou tenistkou a vzít si Karla Gotta, přesto se v tvorbě známé brněnské umělkyně vyskytují sportovní témata spíše náhodou. Podle jejích slov ji od sportu odradila střední škola. I tak má doteď ráda plavání a jízdu na kole a čas od času ji ke sportovním námětům přivede i některý z jejích projektů, jako když opráší cvrnkací fotbálek z dětství a promění ho ve vánoční betlém, navrhne potisk na trička s boxerem a design plátěných tašek pro Sokol nebo v rámci svých Tragikomiksů vystřihne trefný dialog vtipně glosující snahy udržet se ve formě.
.jpg)
O Vendule Chalánkové bylo v posledním roce slyšet hlavně v souvislosti s výročím Gregora Johanna Mendela, ke kterému ilustrovala kuchařku a spolu s výtvarníkem Jánem Obyšovským vytvořila o tomto přírodovědci krátký animovaný film. Její záběr je ale široký, pracuje na poli komiksu, tvoří výšivky, umělecké performance a instalace, navrhuje módu. Pro celou její tvorbu je příznačná jednoduchá forma, za kterou se však skrývá značné úsilí a pečlivá příprava. Zdánlivou naivitu jejích děl boří cit pro vystihnutí podstaty, jak sama přiznává – pointa jí jde.
.jpg)
„Přesně tak má podle mě současné umění vypadat: být jasné a srozumitelné, mít myšlenku a hloubku, a nějaký kritický podtext,“ říká na adresu díla svého vyučujícího z brněnské Fakulty výtvarných umění Mariana Pally a i ona sama se těmito zásadami řídí. Co se týče sportu, podle ní hraje v jejím životě i umění „od začátku trochu kuriozní roli“.
Holky a Ježíšek v brance
Fotbal je téma z Vendulina dětství. Jako malá ho ráda hrávala, ale protože byla v klučičí partě, postavili ji vždy jen do brány. Stolní fotbal, který si pamatuje z dob, kdy vyrůstala, zasadila do svého díla Ježíškův Hattrick z roku 2001. Základem tohoto sportovního betlému se stalo hrací pole „fotbálku“, nechyběly ani tradiční postavy Svaté rodiny, tří králů a koledníků vytvořené z figurek fotbalistů oblečených do dobových kostýmů. Ježíška umístila autorka do branky. Původní objekt byl sice ztracen, v roce 2017 ho ale Vendula Chalánková pro muzikologa Jiřího Zahrádku, se kterým spolupracovala na knize receptů od hospodyně Leoše Janáčka i na Janáčkově výstavě, znovu zrekonstruovala, dokonce v o něco modernější podobě s novými kostýmy.
.jpg)
Kuličky a kotouly
Ve svých prvních „sportovních projektech“ se Vendula Chalánková stala jejich přímou účastnicí. Při umělecké performance Kuličky, která se uskutečnila 24. dubna 1999, vydlabala důlek a hlínu z něj pak použila na výrobu kuliček. Všechny kuličky postupně nacvrnkala zpět do důlku. O rok později vytvořila pomocí kotrmelce svůj otisk na papír a celou akci zdokumentovala.
.jpg)
Cvičky a tenisové míčky utopené ve vodárně
V roce 2013 navrhla tašky pro Sokol s minimalistickým motivem cviček. V květnu a v červnu 2017 pak měla v Galerii Orlovna v Kroměříži výstavu nazvanou podle instalace vytvořené přímo pro prostor arcibiskupské vodárny, unikátní technické památky z přelomu 19. a 20. století, která je součástí galerijního komplexu.
Celý objekt kdysi tvořily dvě části: takzvaná Orlovna, zařízená jako tělocvična nově vzniklé Orelské jednoty v Kroměříži, která je od roku 2008 využívána jako galerie, a vodárna, ve které se i přes povodeň v roce 1997 dochovalo původní zařízení. Právě po povodni pomáhali nadšenci z občanského sdružení Galerie Orlovna (GO!), které umělecký prostor spravuje, vodárnu vyčistit. Když objekt poprvé otevřeli, nestačili se divit. Byl totiž plný tenisových míčků, které sem nalétaly z přilehlého tenisového hřiště. A právě tuto událost se rozhodla Vendula Chalánková vzkřísit.
„Já jsem po letech touto představou byla fascinována. A tento výjev jsem ve vodárně znovu nainstalovala,“ popisuje dílo s příznačným názvem 90 tenisových míčku, které dalo jméno i celé výstavě. „Fosforové míčky byly instalovány na černé kovové stroje. Tato situace mi připomněla surrealistickou větu A. Bretona: ‚Krásné jako náhodné setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole. ‘“
Jak bylo zmíněno v úvodu, tenis hraje pro Vendulu Chalánkovou roli i v osobní rovině: „Jako malá jsem chtěla být slavnou tenistkou. Hodně jsem hrála tenis sama se sebou o garážová vrata a počítala, kolikrát se mi míček podaří odpinknout, než mi spadne. Myslím, že jsem v tom byla vyloženě dobrá.“
Pevná stehna, ploché břicho a zformované boky
Komiksem se začala Vendula Chalánková zabývat ještě na vysoké škole. Počátečním impulsem pro ni byla cesta do Indie, kde vznikaly její první pokusy v tomto odvětví.
Své komiksové hrdiny stříhá z barevných papírů, skládá ze základních geometrických tvarů, lepí a dokresluje fixem. Každý strip tvoří zpravidla tři políčka pod sebou, ve kterých se nejčastěji odehrává dialog mezi dvěma aktéry. Námětem se jí staly vlastní zážitky a příběhy přátel – partnerské vztahy, kritická finanční situace, feministické otázky, trapné situace z každodenního života nebo třeba klasicky „ženské“ problémy, jak si udržet přitažlivou postavu nebo jak záměrně tomuto společenskému tlaku nepodléhat. Nelehké situace dokáže umělkyně ztvárnit s obdivuhodným nadhledem, jak ale tvrdí, humor se do nich dostává až postupem času. Kromě úsměvu, který její laskavé ztvárnění vyvolává, zřetelně cítíme za jejími komiksy nastavené zrcadlo.
.jpg)
Materiály k sérii takzvaných Tragikomiksů sbírala autorka od roku 2004 a v roce 2015 je vydala v knize Proč nejsi jako chlapi v práci, vole?, za kterou byla nominována na cenu Muriel.
.jpg)
Vendula Chalánková je česká výtvarnice, konceptuální umělkyně, kreslířka komiksů
a ilustrátorka. Narodila se roce 1981 v Přerově, vystudovala Fakultu výtvarných umění v Brně v ateliéru environment u Mariana Pally a Vladimíra Merty, kde absolvovala v roce 2006. V témže roce získala Cenu Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových a roku 2009 ocenění Zlatá stuha za ilustraci knihy O červené karkulce. Letos se umístila na druhém místě v mezinárodní výtvarné soutěži Mural Bazaly v Ostravě. Její díla jsou zastoupena ve sbírce Národní galerie, Moravské galerii, v Galerii výtvarného umění v Chebu, Muzeu umění Olomouc nebo rakouském Museum für Angewandte Kunst ve Vídni. Žije střídavě v Troubkách nad Bečvou a v Brně, chová čtyři kočky.
