Propojení těchto dvou zdánlivě nesourodých světů by napadlo jen málokoho, umělec, který si říká Billgraben, v tom ale našel hluboký smysl. V jeho tvorbě hrají hlavní roli péřové badmintonové míčky – vyrobené z kombinace korku, husího a kachního peří, které se pro něj staly symbolickým prostředníkem pro uvolnění přírodních energií. Sportovní pomůcka v podobě badmintonového míčku, tak zde získává novou funkci a stává se nositelem a zprostředkovatelem duchovního světa. Billgraben svou tvorbu úmyslně neškatulkuje, neustále se pohybuje na pomezí více uměleckých disciplín a umně tak stírá hranice mezi nimi.
Benjamin Begey, multidisciplinární umělec s francouzsko-švýcarskými kořeny, se ve své tvorbě pohybuje na pomezí performance a instalace. Jeho práce je charakteristická využitím neobvyklého materiálu – badmintonových péřových míčků, které vkládá do prostorových instalací a zároveň je zapojuje do svých živých performancí. K tomu ho inspiroval jeho zážitek roce 2010, který významně ovlivnil jeho uměleckou tvorbu. „Hrál jsem badminton se svou ženou v našem malém vesnickém klubu. V té době jsem také pracoval s materiály, které létají a plují. Všiml jsem si, že badmintonové míčky se vyhazují, jakmile se zlomí dvě nebo tři peříčka. Ihned jsem vnímal obrovský potenciál těchto košíčků, vyrobených z přírodních materiálů – kachního peří a korku,“ vzpomíná. Tento objev ho inspiroval k vytvoření recyklační smyčky v rámci badmintonových klubů v oblasti Nouvelle Aquitaine, která trvá už 13 let.
„
Můj scénografický pohled a umělecký cit se promítají do performativních instalací, které vybízejí diváky, aby si sami zvolili perspektivu pozorování a pořizování snímků. To bylo i tématem mé poslední výstavy v Paříži během olympijských her.
Ve stejné době Begey objevil v knihovně knihu o Feng Shui, kterou dostal jako scénograf a dekoratér. „Na první stránce jsem se dočetl, že Feng Shui doslova znamená voda a vítr. Byla to synchronicita, která mi ukázala cestu, jak následovat svou intuici. Krátce poté jsem se začal Feng Shui studovat do hloubky,“ dodává.
Záměrné stírání hranic mezi uměleckými formami je základním principem jeho tvorby. Begey sám říká: „Moje tvorba začíná buď performancí, instalací nebo konceptem videa, bez jakékoliv hierarchie. To, co potřebuji vyjádřit, prochází těmito třemi branami, abych pochopil, co dělám. Když pracuji na performanci, přirozeně se z toho vyvine instalace a video je nedílnou součástí celého procesu. Když přemýšlím o instalaci, vede mě to k performanci a dokumentaci, když pracuji s videem, shrnuji to, co jsem již vytvořil, a často mě to dovede k nové performanci či instalaci, kterou musím realizovat.“
Jeho přístup byl jasně patrný i na výstavě Hors Categories, která se letos konala ve městě Kremlin-Bicêtre jako součást tzv. kulturní olympiády doprovázející olympijské hry. Výstava poskytla divákům ucelený pohled na umělcovu dosavadní tvorbu prostřednictvím fotografií různých formátů. Tyto snímky zachycovaly momenty z jeho performancí, videí, instalací i náhodné momentky, které vznikaly během posledních deseti let. Fotografie pořízené různými autory nesloužily jen k dokumentaci děl – jejich cílem bylo zachytit umělcův tvůrčí proces a jeho neustálé experimenty s prostorem a formou. „Můj scénografický pohled a umělecký cit se promítají do performativních instalací, které vybízejí diváky, aby si sami zvolili perspektivu pozorování a pořizování snímků. Často lidi žádám, aby mi své fotografie poslali. To bylo i tématem mé poslední výstavy v Paříži během olympijských her,“ dodává umělec.
Pro Begeyho je práce s prostorem naprosto klíčová. Každé jeho dílo je koncipováno tak, aby navazovalo dialog s prostředím, ve kterém se nachází. Tento vztah mezi místem a uměleckým dílem vytváří v jeho tvorbě dynamiku, kdy prostor není jen pasivní kulisou, ale může být také aktivním účastníkem tvůrčího procesu. Tato interakce mezi dílem a prostředím je jedním z klíčových prvků, který Begey neustále rozvíjí.
Svůj umělecký projekt nazývá „Billgraben“ a čerpá inspiraci ze švýcarské lokality l’Illgraben, nacházející se nad údolím Rhony. Tato horská kotlina se strmými svahy je proslulá nejen svou surovou přírodní krásou, ale je také jedním z hlavních míst, kudy se valí přívalové proudy. Eroze a bahenní proudy zde neustále mění krajinu, což pro umělce představuje symbol dynamiky a nestálosti – témata, která ve své tvorbě zkoumá. Stejně jako se l’Illgraben neustále proměňuje pod vlivem přírodních sil, i jeho umělecká díla reflektují nepředvídatelnost a přirozený tok pohybu a formy, které jsou pro jeho přístup klíčové.
Begey se ve své tvorbě často zaměřuje na témata přechodnosti, pohybu a proměny, přičemž principy Feng Shui hrají zásadní roli v jeho experimentování s prostorem a přírodními prvky. Feng Shui, zkoumá, jak energie ovlivňuje naše prostředí. Begey tento koncept aplikuje prostřednictvím badmintonových péřových míčků, vyrobených z korku a peří, které pro něj představují symboly uvolnění přírodních sil vody a větru. „Feng Shui mi pomáhá porozumět tomu, jak dané místo „žije“, a poskytuje mi informace o proudech energie. Díky tomu mohu analyzovat, jak fungují toky v prostoru a čase, a zkoumat objemy, architekturu a materiály,“ vysvětluje umělec.
Stává se tak umělcem, který do své práce vnáší další vrstvu a vytváří cesty, které přibližují jeho díla k prostředí, které je obklopují, a zkoumá, jak člověk a jeho výtvor mohou interagovat s okolním světem. Jeho umění není statické, ale nabízí divákům možnost zažít dynamiku a energii, které jsou inherentní jak přírodě, tak i lidské existenci.
Benjamin Begey *1979 – žije a pracuje v Bordeaux. Pohybuje se na pomezí oborů instalace, videa a performance již od svých studií na École des Beaux-Arts v Bordeaux, kde začal tvořit v roce 1998. Po studiích se dále vzdělával jako scénograf a dekoratér v Centru pro výcvik umění a technik živého vystoupení v Sète. Benjamin Begey kombinuje svou uměleckou tvorbu s prací scénografa, dekoratéra a technika v současném umění a performanci. V roce 2015 se vzdělával na Evropském institutu feng shui, což výrazně ovlivnilo jeho další uměleckou tvorbu. Inspirace touto filozofií se prolíná s jeho experimenty s prostorem a přírodními prvky. Jeho instalace často využívají badmintonové míčky, které se staly charakteristickým prvkem jeho tvorby, a objevují se na výstavách napříč Francií a Švýcarskem.
Mezi jeho významné projekty patří výstavy a spolupráce s DRAC Nouvelle-Aquitaine, Observatoire FBX ve Valais, účast na Festivalu Perform, FRAC Toulouse, stejně jako instalace pro mistrovství světa v badmintonu v Basileji v roce 2019 a mezinárodní turnaj Yonex v Paříži v roce 2018. V roce 2020 vystavoval na ART GENEVE a v roce 2019 realizoval dílo pro Musée des Beaux-Arts de Bordeaux. Jeho díla byla také součástí projektu Bordeaux Métropole pro propagaci veřejného umění, a v roce 2017 získal ocenění laureáta „Hors les murs“ na bienále AGORA v Bordeaux. Kromě galerií a muzeí se Begey věnuje také spontánním intervencím ve veřejném prostoru – jeho práce se často objevuje v ulicích a přírodních prostředích, kde vytváří dialog mezi uměním, prostorem a divákem.
Další článek o umění inspirovaném badmintonem, najdete TADY.
