Mohutná ramena, syté barvy a ikonické siluety – to jsou pouze některé prvky, které definují umělecký styl Juliana Paceho. Umělec přibližuje příběhy velikánů sportu. Messi, Beckham, Zidane – jména, která oslovují po celém světě, ať už patříte mezi vášnivé fanoušky, nebo jste spíše příležitostní diváci fotbalu. A to je podstata. Ukázat, že sportovní popkultura není jen volbou, ale stala se součástí naší každodennosti. Sportovci, kteří překonali své sportovní úspěchy a stali se mezinárodně uznávanými osobnostmi, jsou zobrazováni s výraznými rameny na obrovských plátnech.
O Julianu Paceovi se dlouho nevědělo. Umění se věnoval pouze příležitostně, zatímco se musel živit různými jinými pracemi. “Vztah k umění jsem měl už od mala. Kamkoli jsem šel, měl jsem s sebou tužku a papír. Otec žil ve Florencii, takže jsem každé léto jezdil z USA za ním. Stačil mi skateboard a kreslící potřeby – to bylo vše. Měl jsem spoustu zájmů a rodina si ze mě kvůli tomu dělala legraci.“ Vše se změnilo uprostřed pandemie covidu, kdy mu přišla SMSka od vlivného kurátora z Los Angeles. Tento nečekaný kontakt mu zajistil prostory, kde mohl svoje skici přenášet na velká plátna a věnovat se umění naplno. Zanedlouho následovala jeho první výstava.
„
Vždy mě přitahovaly postavy, které dokázaly překročit hranice sportu a stát se většími než jejich život.
"Je to poprvé v životě, kdy mám, pocit, že dělám, něco, co je skutečně moje. Předtím jsem pracoval jako učitel v mateřské škole, byl jsem průvodcem, barmanem, ale nikdy to nebylo to pravé. Cítil jsem, že potřebuju jít dál a hledat něco jiného. Začal jsem malovat každý den a postupně jsem se zlepšoval. A hlavně jsem měl to štěstí, že si mě někdo všimnul.” Vzpomíná Julian Pace na své umělecké začátky. Dnes už má na kontě několik úspěšných výstav v LA a právem se řadí mezi nadějnou nastupující generaci amerických umělců.
Pokud jde o sport, přiznává, že ho ovlivnili jeho starší bratři, ale také Itálie. Fotbal hrál v jeho životě vždy velkou roli. Nemohl sice chodit na zápasy Fiorentiny, protože mu je otec zakazovall, že jsou příliš nebezpečné, ale byl jejím vášnivým fanouškem. “Vždy mě přitahovaly tyto postavy, které dokázaly překročit hranice sportu a stát se většími než jejich život. A tento koncept se snažím ukázat ve svém umění.”
Typické pro jeho tvorbu není pouze zobrazování ikon ze světa sportu, popkultury a historie, ale také výrazná široká ramena, která dodávají postavám monumentální vzhled. Tato charakteristika jeho tvorby vznikla téměř jako vtip, jako reakce na poznámku jeho kamaráda o příliš hubených ramenech. "Tak jsem je udělal větší, mnohem větší. Myslel jsem, že je to zajímavý nápad, takže jsem začal tuto techniku používat i ve větším měřítku. Osobní styl se rodí z chyb, no ne? Něco tam zapadlo a pak jsem to jen dál rozvíjel.”
Jak tyto ikony, tak i jejich monumentální obrazy jsou ohromné svou velikostí. Julian Pace pečlivě kombinuje vybrané barvy a jemné výrazy, aby do nich vložil osobnější a důvěrné pocity. Jeho umění tak nepředstavuje pouze fyzický obraz postav, ale odráží sílu paměti a vzpomínek. “Mnoho mých námětů je součástí mého instinktu. Jsou ve mně: v zápasech na které jsem chodil, v televizních pořadech, ve starých sponzorech fotbalových dresů. Když se ohlédnu zpět, vidím, odkud tyto zdroje inspirace pocházejí.“ Pace svou představivostí a uměleckými dovednostmi podtrhl to, jak ikony a celebrity formují naše podvědomí a utvářejí perspektivu vidění světa. Tím, že ovlivňují naše vnímání, získávají na větším významu a působí také naše kolektivní myšlení.
Stejně je tomu tak i ve světě sportu, který prozkoumává za hranicemi suchých statistik, titulů a ocenění. Pokud jde o fotbal, ke kterému měl od mládí blízko, zaměřuje se na barvy a siluety ikonických dresů, sportovního vybavení a hráčů, kteří je nosili. Mezi jeho výrazná díla patří například David Beckham v dresu Anglie s logem Umbra z 90. let, mladý Cristiano Ronaldo v dresu Manchesteru United s logem Vodafone, nebo obraz Zinedina Zidana z roku 1998, ve kterém získal s Francií titul mistra světa.
Vytvořil tak stylizované portréty fotbalových legend, u kterých zdůrazňuje jejich ikonické oděvy a tím i celé komunity, které reprezentují. Diváci v jeho portrétech slavných sportovců mohou vidět paralelu se sportovními kartami, které sbírali.
Mezi jeho dalšími fotbalovými díly lze nalézt i velkoformátovou kresbu mexického fotbalisty Luise Roberta Alvese, který hrdě vytahuje hruď, aby ukázal nádheru jeho domácího dresu inspirovaného aztéckou kulturou, stejně jako detailní reinterpretace legendární kopačky “Predator” od Adidasu, kterou nosili fotbalové hvězdy jako David Beckham, Alessandro Del Piero či Rui Costa a které se tak staly neodmyslitelnou součástí fotbalové historie.
Zatímco pro některé diváky mohou být zobrazení slavných sportovců přitažlivá, pro Pace mají tito muži jiný význam: slouží mu jako inspirace k experimentování s kompozicí a formou v opakovaném procesu tvorby od náčrtků až po finální malbu. Pace tak do svých děl vnáší výjimečný dotek živé kolektivní paměti. “Tito muži nebyli pouze sportovci, ale také symbolizovali vrchol svého oboru.” uvádí na jeho adresu LA galerie Simchowitz.
Julian se ve své tvorbě nezaměřuje pouze na fotbalisty, zajímá ho celá škála osobností, které tzv. přerostly sebe sama.
Julian Pace (nar. 1988, Seattle, USA) žije a pracuje v Los Angeles. Mezi jeho nedávné samostatné výstavy patří De Brock v Knokke (2023), Simchowitz v Los Angeles (2021) a The Cabin v Los Angeles (2020). Jeho tvorba proplétá prvky nostalgie se širšími kulturními tématy. Paceho umělecké dílo vyniká zvýrazňováním sportu jako kulturního fenoménu a zkoumáním jeho vazeb na značky, sponzorství a společenského kontextu.
