Umělec a designér Geoff McFetridge radí, jak udělat na skateboardu bláznivý trik

V Los Angeles žijící umělec Geoff McFetridge dnes patří mezi stálice americké umělecké scény. Díky spolupráci se zavedenými značkami, jako jsou například Nike, Vans či počítačový gigant Apple, jeho jméno znají i ti, kdo se o dění v uměleckém světě cíleně nezajímají. Tento Kanaďan pochází z města Calgary, mekky zimních sportů, které bylo v roce 1988 dějištěm 15. zimních olympijských her. V Calgary studoval umění a design a na začátku devadesátých let zamířil do Kalifornie, kde se věnoval studiu umění. K odchodu do slunného Los Angeles, kde je průměrná roční teplota 23° C, Geoffa McFetridge nepřiměl pouze zájem o umění, ale také jeho letitá vášeň pro skateboarding a surfování. 

Když v osmdesátých letech dospíval, identifikoval se s kulturou surfingu. Oblékal se jako surfař a jak sám říká: „V osmdesátých letech byl surfing kulturou pro kluky, kteří jsou cool.“ Toto synergické propojení umění a sportu představuje hlavní raison d'être jeho práce. Výčet sportovních disciplín, jimž se Mc Fetridge aktivně věnuje, je rozmanitý. Napočítali byste jich minimálně osm: skateboarding, surfing, cyklistika, trailový běh, lezení, lyžování, maraton a rybolov. 

Uvolněný postoj ke sportu

Geoff McFetridge má jednoduše rád outdoorové sportovní aktivity na čerstvém vzduchu, které člověka otevírají okolnímu prostředí, bystří smysly a rozněcují imaginaci. Vlastní designérské studio a většinou každé ráno před příchodem do práce si jde zaběhat nebo zajezdit na kole. Venku potřebuje být každý den. A když před prací neběhá nebo nejezdí na kole, projede se třeba na skateboardu. Jeho přístup ke sportu však rozhodně není rigidní. Sport je pro něj spíš zábavná hra, pohyb ve volném poli možností, ne smrtelně vážný podnik. Proto se ani moc neúčastní závodů. Svůj přístup ke sportu odvozuje od změněného postoje k aktivitě. „Pro mě to není druh běhání. Kdybyste se mě zeptali, co jsem dělal ráno, možná bych řekl, že jsem šel do Griffith Parku sledovat východ slunce… Neříkám, že jsem běhal. Podle toho, jak se cíl liší, budu nebo nebudu unavený. Když je cílem běhání, stane se z toho něco únavného. A já když přijdu ráno do ateliéru, tak vůbec nepociťuji, že bych měl za sebou těžký trénink.“

Tvorba ve znamení lidské postavy 

Tvorbu Geoffa McFetridge definuje setrvalý zájem o lidskou postavu -  vychází v ní z univerzální lidské zkušenosti těla pohybujícího se v prostoru a zajímá se o dynamiku pohybu a změny. Té soukromé i té společenské. Figury kreslí nebo maluje a z lidských těl a jejich částí vytváří barevné skrumáže, často výrazně geometricky stylizované, směřující k abstrakci. Pracuje tak s originálním vizuálním jazykem, který kóduje nejen sociální významy, ale také funguje jako svébytný estetický ornament. Tělo soukromé staví do napětí s tělem společenským a zkoumá otázky společenské rovnováhy a disharmonie. Komunikace, a to nejen mezilidská, je v jeho tvorbě stěžejním tématem. Hraje si s výtvarným jazykem jako s mnohovrstevnatým kódem a neustále posouvá hranice známého a pojmenovatelného a toho, co dosud nemá jméno.

Jak na skateboardu udělat bláznivý trik

Outdoorové sportovní aktivity a kreativní umělecká činnost jsou pro tohoto výtvarníka navzájem propojené oblasti. Ohledávání hranic je pro umělce zajímavým problémem i ve sportu. Věnuje se individuálním sportům, při nichž je často jen sám se sebou, což je zkušenost velmi podobná solitérní, osamělé činnosti kreslíře. Sport je pro něj důležitým typem zkušenosti, klade si při něm otázku: kam až mohu zajít a v jaké chvíli mám přestat? Podobně tomu je i při kreslení.

Mezi sportem a kreslením načrtává umělec ještě jednu, nikoli nepodstatnou paralelu. Jedná se o záležitost nabytí určité dovednosti, umu. Chce-li se člověk něco naučit, potřebuje danou činnost neustále dokola opakovat a cvičit. Cvičením a opakováním se zlepšujeme. Jak říká McFetridge: „(na skateboardu) nemůžete udělat bláznivý trik, aniž byste ho krok za krokem nacvičili. Stejně tak je tomu v kreslení.“ 

„Placený čas“ neexistuje

Zajímavý je také jeho přístup k organizaci osobního času. Narýsoval si pevné hranice mezi prací na komerčních projektech a vlastní volnou tvorbou a práci na nich vymezil dvě samostatná patra ateliéru. Nesrovnává však „placený čas“ komerčních zakázek s „neplacený časem“ vyhrazeným třeba surfování a vlastním uměleckým projektům, protože pak by vše měřil metrem peněžního kalkulu: jeho práce by nabyla na hodnotě a surfování by bylo z hlediska obchodní logiky příliš drahé.

Umění a design jako prostředky komunikace a sociálních změn 

Podstatným leitmotivem tvorby Geoffa McFetridge je uvědomění, že obrazy mohou lidi navzájem spojovat.

Umění a design jsou pro McFetridge především prostředky vzájemné komunikace. Umožňují sdílet společné hodnoty a budovat společenství. McFetridge často vytváří muraly a na adresu jednoho z nich, vytvořeného pro sportovní stadion v kalifornském Inglewoodu podotýká: „Když pracuji na podobných projektech, tak se v nich zabývám tím, jak umění a architektura pomáhají rozvíjet společenství… jak se mění města … a jak se i my - podobně jako města – neustále proměňujeme.“ 

Podle výtvarníka umění a design disponují dynamickým revolučním potenciálem a mohou sloužit k vytváření uvěřitelné budoucnosti, pokud kreativci tvořivost nasazují správným směrem a nechápou ji ryze individualisticky. McFetridge zdůrazňuje, že v oblasti tvůrčího myšlení nemá cenu o kreativitu soupeřit a navzájem se o ni okrádat. Je naopak důležité užívat ji: „k utváření originálního myšlení, které by mohlo být hodnotné pro korporace, a tím vytvářet uvěřitelnou budoucnost, která odráží hodnoty umělce a přináší typ svobodného originálního myšlení, které potřebujeme.“

Geoff McFetridge (1971) je americký umělec a designér s mezinárodním renomé. Bakalářské studium umění a designu absolvoval v Kanadě, následně studoval na Kalifornském institutu umění ve Valencii. Jeho životopis se seznamem sólových a skupinových výstav si můžete prohlédnout zde.