Ve své sérii portrétů tenistů z roku zobrazila 2019 Anna Park obrovské vypětí sportovců zdůrazněné zkřivenými grimasami jejich obličejů. Tak jako ve všech svých velkoplošných kresbách uhlem, i v této sérii mladá umělkyně, jejíž kariéra v posledních letech strmě roste, balancuje mezi figurálním a portrétním dílem a abstrakcí, vycházející spíše z pocitů než z reality. Zároveň ve svých dynamických dílech dává důraz na pohyb, a to jak v samotném námětu, tak v odvážných tazích vířících čar.
Kdo v tomto setu zvítězil, se z obrazů Anny Park nedozvíte. Zato je vám při prvním pohledu na zkroucené tváře hráčů jasné, že ve sportu nedostanou nic zadarmo. Anna Park v sérii černobílých kreseb uhlem z roku 2019 zdůrazňuje momenty napětí hráčů při výkonu i jejich následného uvolnění. Jak je pro její tvorbu typické, pozoruje vypjaté lidské emoce a dynamickými tahy je převádí do téměř abstraktní formy. Nejsou to ale jen čistě sportovní výkony, všímá si i chvil, kdy hráči pod dojmem okamžiku ztrácejí nervy. V některých kresbách tak dojde i na záchvaty vzteku a fyzická napadení.
Americký sen v neustálém pohybu
Tenis a sport obecně tvoří jen část tvorby v New Yorku žijící a tvořící umělkyně. Motivy svých velkých uhlových kreseb hledá Anna Park v každodenním životě dnešní Ameriky. Sama říká, že zobrazuje život takový, jaký ho žijeme právě teď.
Jednou ve svých kresbách zve na bujaré večírky, objevuje přeplněné taneční parkety a pozoruje bitky v barech, jindy se zaměřuje na neméně lidnaté scény každodenního dojíždění a nekončících ranních tlačenic v newyorském metru s cestujícími popíjejícími ve spěchu svou ranní kávu. Zběsilá energie New Yorku silně ovlivnila současný styl umělkyně z jihokorejského Daegu, která vyrůstala v Salt Lake City v Utahu. Anna Park zobrazuje svět, který je neustále v pohybu.
Silné emoce a výrazné tahy
Mladá úspěšná výtvarnice nabízí nový pohled na americký sen. Nechybí v něm zobrazení hvězd a pruhů, stejně jako celebrit před kamerami novinářů. V její tvorbě najdetepro Spojené státy typické předměty, jako jsou obří motorky nebo kovbojské klobouky. Inspiraci hledá také na internetu a v různých médiích, ať už právě v těch sportovních, nebo v populární kultuře televizních obrazovek, seriálů a her.
V dílech Anny Park nechybí silné emoce, které jsou skryté nejen ve zobrazených tvářích, ale také v samotné technice kresby uhlem. Odvážné tahy někdy působí až abstraktním dojmem, přestože v centru jejího zájmu zůstávají lidé. Divák se někdy musí pozorně zahledět, aby se ve frenetických vírech čar a ostrých úhlů zorientoval. Bouřlivé exploze dynamických tahů jejích velkých uhlových kreseb připomínají nekonečný tok informací a zábavy, který se valí na dnešního člověka. Někteří její tvorbu přirovnávají k současnému kubismu, jiní v něm vidí paralelu s komiksovou kresbou. Jisté je, že v ní nechybí pohyb, gesta a emoce.
Anna Park se narodila v Jižní Koreji a vyrostla v Salt Lake City v Utahu, kde její matka pracovala jako lékárnice. Svou dceru podporovala v lásce k umění a umožnila jí navštěvovat výtvarné kroužky. Když učitel umění Bruce Robertson uviděl na výstavě žáků zdejší školy jednu z Anniných kreseb, pozval ji na svůj kurz. Dívka brzy propadla výtvarnému umění a snila o práci ve velkém animačním studiu, jako je Pixar. Rozhodla se proto pro studium ilustrace a animace, během něhož ale objevila kouzlo volné tvorby a rozhodla se pro změnu školy. Odešla studovat na New York Academy of Art. Tam si jí všiml významný sochař a designér Brian Donnelly, přezdívaný KAWS, který pomohl odstartovat její rychle rostoucí kariéru.
Anna Park žije a pracuje v Brooklynu a její práce byly k vidění na skupinových výstavách jako 52 Artists: A Feminist Milestone v roce 2022 v Aldrich Museum of Contemporary Art v Ridgefieldu, 100 Drawings from Now v newyorském The Drawing Center a Art on the Grid v newyorském Public Art Fund v roce 2020. Na podzim roku 2019 uskutečnila svou vůbec první samostatnou výstavu Honeymoon v Ross+Kramer’s v East Hamptonu, o rok později pak první samostatnou výstavu v Evropě s názvem On Tilt v galerii T293 v Římě. V roce 2021 pak její díla debutovala v Asii a vstoupila do stálých sbírek čtyř muzeí: atlantského High Museum of Art, miamských Institute of Contemporary Art a Pérez Art Museum i houstonského Museum of Fine Art. Uspořádala také samostatnou výstavu v Half Gallery v New Yorku a získala zastoupení v galerii s Blum & Poe, kde měla v roce 2022 samostatnou výstavu Mirror Shy.
