Monica Kim Garza: Všechno, co se svým tělem děláte, ovlivňuje vaši mysl

Monica Kim Garza si uvědomuje, jak je propojení těla a duše důležité a to dává patřičně najevo ve svém bravurně zvládnutém malířském projevu. Pro magazín Juxtapoz uvedla: „Je úžasné sledovat, co sportovci dokážou se svou myslí a tělem. Být skvělým sportovcem vyžaduje velké odhodlání, což miluji a naprosto respektuji. Ráda cvičím pro svou vlastní mysl a kultivaci těla. Všechno, co se svým tělem děláte, ovlivňuje vaši mysl a já se snažím dodávat svému tělu dobrou energii. Obecně mám sport ráda a ráda ho maluji, protože mě zajímá nejen samotný akt, ale i tvary a scény, které nabízí.“ 

Pokud víte, jak Monica vypadá, je vám už na první pohled zřejmé, že má s figurami na svých malbách nepřehlédnutelně společné rysy. Díváme se tak na její dvojnice, její zrcadlo a spřízněné duše. Přitažlivé ženy odkazují na její původ a kulturní dědictví (máma z Koreje, táta z Mexika). Ač jsou její plnoštíhlé postavy často připodobňovány Gauguinovým Tahiťankám, necítíme z nich onu kolonizátorskou úzkost. Garza si je naopak krásně hýčká, staví do radostných situací současného světa a poskytuje svobodu. Většinou vychází z vlastních vzpomínek nebo aspektů života, které považuje za zajímavé. Pokud se Monicy někdo zeptá, zda svou tvorbou záměrně prezentuje body positive přístup, vždy odpoví neutrálně. Ráda prý nechává prostor pro fantazii a vlastní interpretaci. 

K fantazii nabádá i v případě techniky malby. Jak postavy, tak okolní prostředí jsou namalované zdánlivě rychlými, neúprosně naléhavými gestickými tahy štětcem, které vykreslují detaily pouze do takové fáze, aby nechaly představivost pracovat na plné obrátky. Kromě figury hrají zásadní roli v jejích obrazech především barvy a specifické tvary, kterými je její práce signifikantní. Při své práci v ateliéru ráda pracuje na několika obrazech současně: „Střídavě pracuji na čtyřech až osmi obrazech, protože mám spoustu nápadů a chci je použít najednou.“ Často taky nechává náhodu, aby fungovala jako prostředek k vymýšlení nových originálních tvarů a námětů. Garza pracuje s olejovými barvami ve vrstvách a postupně buduje své plochy silnými tahy štětce, které vrcholí v hmatové textuře. 

Malovala už od dětství, vyrůstala však v malém americkém městě Georgia, kde studium umění byla utopie. Jak uvedla v Artsy: „Když jsem slyšela o tom, že lidé studují umění ve škole - u nás to nebylo. Byl to pouze sport.“ První uměleckou výstavu navštívila až v osmnácti se svým otcem, který ji v tvorbě hodně podporoval. Odjela pak do San Francisca, kde se začala studiu malby na California College of the Arts věnovat naplno. Svoje figury do té doby stavěla na důkladném zkoumání tvorby starých mistrů, jako je Tizian a Michelangelo. Na škole se však postupovalo jinak a víc než tvrdá práce se tam hodnotily dobré vztahy s profesory, což se Monice nelíbilo. Školu sice roku 2010 dokončila, ale po studiích byla tak frustrovaná, že několik let nesáhla na štětec. Postupně však začala být nespokojená ze svého stereotypního života a běžné práce, že začala znovu malovat. Brzy na sebe upoutala pozornost a v roce 2015 mohla slavit na své první samostatné výstavě v New Image Art v západním Hollywoodu. Vystavovala dokonce i v Evropě, kde už v roce 2016 měla skupinovou výstavu ve V1 Gallery v Kodani.