„Spojuje dvě věci, které mám rád, tedy hokej a výtvarné umění“, ocenil výstavu Na led! hokejista Patrik Eliáš. Inspirovaný svou ženou a jejich společnými návštěvami galerií se bývalý útočník New Jersey Devils pustil dokonce i do sběratelství. S díly některých svých oblíbenců se přitom setkal i na výstavě Národní galerie s podtitulem Hokej a umění v obrazech. Zaujalo ho třeba dílo Krištofa Kintery, který zde pod názvem Nesportuj, pracuj vystavuje sadu zahradního nářadí vyrobeného z násad hokejek.
Jaký máte vztah k výtvarnému umění?
Výtvarné umění mám rád, vztah k němu mi rozšířila manželka, která ráda navštěvuje výstavy a vztah k umění má velice dobrý. Musím říct, že se mi díla některých umělců líbí hodně, některých méně. Jsou i umělecká díla, která mi nic moc neříkají, ale to je v pořádku, každý jsme jiný. Určitě nejsem nějaký specialista, který by navštěvoval všechny výstavy, ale umění mě zajímá. A jsem moc rád, že na této výstavě se propojilo jak výtvarné umění, tak i hokej, ke kterému mám velice kladný vztah.
„
S Krištofem Kinterou jsem si byl zahrát hokej, seznámili jsme se a byl jsem se podívat v jeho ateliéru. Jeho díla jsou hodně jiná, zvláštní, abstraktní, líbí se mi. Oceňuji i ten humor a nadsázku.
Která část výstavy vás nejvíc zaujala? Dáváte přednost spíše tradičnímu umění, nebo tomu současnému?
Zaujaly mě obě části, některá ze starších děl mi přišla velmi zajímavá. V historické části byly mnohé pozoruhodné věci a člověk se vždy něco nového dozví. Viděli jsme třeba, že začátek bruslení a první zmínky o hokeji byly z Holandska, což si člověk ani neuvědomuje. Líbila se mi i díla současných umělců. Osobně znám třeba Krištofa Kinteru, takže mě vůbec nepřekvapuje, že tu má takové dílo. Líbila se mi také díla Jakuba Špaňhela, nebo branka od Karla Štědrého.
Bylo na výstavě nějaké konkrétní dílo, které si z ní budete určitě pamatovat?
Věděl jsem, že Ivan Hlinka ve svém volném čase maloval a překvapilo mě, jak moc je jeho dílo hezké. Podle mě velmi dobře ztvárňuje pocit každého hokejisty, který se loučí se svou kariéru. Je v něm vidět smutek z toho, že aktivní hokejová kariéra a s ní spojené hezké věci končí.
Sbíráte umění? Máte ve své sbírce také nějaké dílo inspirované sportem? Nebo dokonce dílo někoho z vystavujících?
Sbírá především manželka, ale i já mám nějaká díla. Pořídil jsem si kusy od lidí, které jsem buď osobně poznal, nebo se mi jejich díla líbí. Z umělců zastoupených na výstavě Na led! máme doma díla právě od zmíněného Krištofa Kintery nebo od Jakuba Špaňhela. Vždy nás musí nějak zaujmout obraz, jeho motiv nebo příběh za ním. Někdy osobně známe autora, jindy si dílo vybereme při návštěvě galerie. Tak to bylo třeba na výstavě Jakuba Špaňhela, kde jsme viděli jeho známá díla s motivem motýlů, která se mi velice líbila.
.jpg)
S Krištofem Kinterou jsem si byl zahrát hokej, seznámili jsme se a byl jsem se podívat v jeho ateliéru. Jeho díla jsou hodně jiná, zvláštní, abstraktní, líbí se mi. Oceňuji i ten humor a nadsázku. Člověk si v jeho dílech musí najít myšlenku a pravdu, jinak by podle mě vůbec nedávala smysl.
Dlouho jste žil v New Jersey, tedy v těsné blízkosti New Yorku, který je centrem světového umění. Měl jste vůbec v nabitém hokejovém programu příležitost navštívit některou z tamních galerií?
Naposledy jsme byli v Guggenheimově muzeu. Ani nevím, jestli některý z mých spoluhráčů byl vášnivým sběratelem nebo milovníkem umění. I já jsem chodil na výstavy spíše sporadicky, tento zájem u mě opravdu probudila až manželka.
