Kenichi Yokono: Japonská tradice i americká skateová popkultura

Kenichi Yokono: Japonská tradice i americká skateová popkultura

Sdílet článek

Propojení západní a východní kultury, starého i současného umění, nebo zobrazení odpudivých témat přitažlivou formou. To je charakteristika precizních rytých děl Kenichia Yokona, v jehož díle najdeme jak vliv surrealismu, tak science fiction. Z tradičních témat si umělec do své tvorby půjčuje japonské hrdiny a sumo zápasníky, jeho zobrazení městského života skrývají cyklisty i roztleskávačky, americká popkultura ho pak silně ovlivňuje v tvorbě řezaných skateboardů a fingerboardů.

Kenichi Yokono: Dívka, 2008, zdroj: Artsy.

Japonský umělec Kenichi Yokono vychází ve své tvorbě z domácích tradic. Jeho díla jsou plná odkazů na japonské zvyky a rituály, na horory yókai (slovo označující strašidelné, nevysvětlitelné jevy v japonském folkloru) a jsou ovlivněna obrazy ukiyo-e, tradičními japonskými dřevořezbami rozšířenými v 17. století. Tedy v době, kdy dnešní Tokio bohatlo a umožňovalo i nižším společenským vrstvám užívat si jinak obtížně dostupné zábavy typu divadel či služeb gejš. Tento nový životní styl dostal název ukiyo neboli pomíjivý svět. Jeho zobrazování, které se díky technice barevného tisku a využívání šablon masově šířilo i mezi méně majetné, dostalo název ukiyo-e. Příznačná pro tento styl byla díla s náměty krásných žen, sumo zápasníků, krajin, hrdinů a válečníků. Tím vším se inspiruje i Yokono, jehož tvorba dílem připomíná také tetovací umění starého Japonska. 

Povídky 242, 2023, dřevořez, zdroj: Artsy

Tematicky se umělec inspiruje i převládajícími fenomény moderní japonské kultury. Vychází především z mangy, kterou od dětství čte, a japonského anime. Skrze ztvárňování motivů tzv. cool japan narážkami na ikonické obrazy kawaii se dotýká témat konzumu a globalizace. Cool japan je značka objevující se v komerční rétorice jeho země, která se snaží popularizovat typické prvky japonské kultury, jako je právě anime či manga, které se zdají cizincům mimo Japonsko cool. Obrazy kawaii zase označují japonskou kulturu roztomilosti zastoupenou například Hello Kitty či Pikachu. V Yokonově díle se střetává roztomilost s, dle jeho slov,  „hrůzou každodenního života“.

Kenichi Yokono: Povídky 129, 2022, zdroj: Artsy
   

Celé Yokonovo dílo charakterizuje tato snaha skloubit odkazy na minulost se současným moderním výrazem. Umělec ve své tvorbě plně využívá svou bohatou představivost i technickou zručnost. Pracuje sice náročnou technikou dřevorytu, z dřevěných desek však nedělá otisky, nýbrž je samotné prezentuje jako umělecká díla, čímž se vůči tradiční grafické technice vymezuje. Vyvýšené povrchy rytin následně natírá třešňově červenou a bílou barvou. 

Červená upomíná na dramatické obrazy mangy i krvavý městský život, který ve svých rytinách odhaluje. Červeno-bílá barva ale také odkazuje na japonskou národní vlajku a červená se navíc v japonské tradici používá pro hrdinské postavy. Z jeho děl tak i skrze barevnost čiší kontrast mezi tradiční symbolikou a progresivní japonskou kulturou. Jak píše americká kritička Leah Ollman:

„Jeho syrová, živá a neuctivá díla stojí jednou nohou v současnosti ovládané popkulturou a druhou v minulosti svázané tradicí.“ 

Kenichi Yokono: Pavučina, 2012, zdroj: Artsy

Yokonova práce čelí často touze vymanit se z obvyklé japonské citlivosti, o čemž svědčí i drsné náměty, které ztvárňuje. Jeho na pohled líbivá a přitažlivá díla jsou v přímém rozporu s tématy, která na nich zobrazuje. Také s tímto kontrastem umělec ve svém díle pracuje. Podle Ollman spojuje Yokono „optimistický grafický punc kreslených filmů s temnou expresionistickou naléhavostí“, hravost s hrůzu. Hlavním tématem rytých prací Kenichiho Yokona je město a jeho zkaženost. Snaží se zpochybnit způsob života na japonském předměstí, jeho dílo je plné znepokojivě zlověstných podtextů a explicitních obrazů.

Podobně jako rozpor mezi starou japonskou tradicí a současnou kulturou v jeho díle zaznívá také protiklad východního a západního prostředí. „Jeho dílo zabředává jak do tradic ukiyo-e malby à la Hokusai, tak do lákavé americké skateové kultury.“ Ve výtvarníkově tvorbě se silně ozývá jeho dlouhodobý zájem o skate a surfing, jím vyzdobených skateboardů je proto nespočet. Zájem o západní uměleckohistorický kánon značí v jeho díle i odkazy na holandská zátiší a vanitas. Těmito tématy se vyrovnává s pojetím pomíjivosti a smrtelnosti, ačkoliv jeho fascinace křehkou hranicí mezi životem a smrtí je zase typicky japonská.

Kenichi Yokono je zároveň  tvůrcem takzvaných fingerboardů, miniaturních dřevěných skateboardů, se kterými lze pomocí prstů dělat stejné triky jako na klasických skateboardech. Fingerboardy se začaly vyrábět v 70. letech, ale oblibu si získaly až v průběhu 80. let ve Spojených státech, a to i díky možnosti simulovat skutečné skateboardové triky. Dnes už se v tomto sportu konají regulérní závody, nejznámější jsou Fast Fingers a EFC neboli European Fingerboard Cup, který se v roce 2009 uskutečnil také v České republice. Kenichi Yokono vytváří kromě samotných fingerboardů i veškeré příslušenství pro tento sport, jako je rampa, zábradlí, schody a další překážky, sloužící k vytvoření vlastního miniaturního skateparku. 

Kenichi Yokono: Milované vozidlo, zdroj: Mark Moore Gallery


Keinichi Yokono se narodil v roce 1972 v Kanazawě v Japonsku, kde také studoval umění na Kanazawa College of Art. Samostatně vystavoval v Tokiu, Los Angeles ve Vídni nebo Amsterdamu, a zúčastnil se i mnoha mezinárodních skupinových výstav. Žije a pracuje v japonské Kanazawě.

Fotografie umělce z roku 2011. Foto: Carlos Gonzalez, zdroj: arrestedmotion.com
  


Webové stránky: https://www.kenichi-yokono.com
Instagram: @yokonofbs

 

 

Sdílet článek

Publikováno 28.11.2023

Anna Strasserová vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působila jako webová redaktorka Národního památkového ústavu, nyní pracuje pro pražskou Artotéku. Amatérsky hraje florbal, má ráda kolektivní sporty, běh a běžky. Propojení sportu a umění je její vysněná kombinace. Obdivuje Miroslava Tyrše, má ráda jemné vzory a dobré knihy.

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.

Více z kategorie Umělci