Barevný komentář aktuálních společenských témat vytváří afroamerická umělkyně Nina Chanel Abney a snaží se vyvolat diskuzi. Jejím tématem je především rasová diskriminace. Dává však vzniknout i obrazům se sportovní tematikou, navrhuje vizuální podobu venkovních sportovišť a na poli designu navrhuje sportovní oblečení. Ne jen tak ledajaké. Od roku 2019 spolupracuje se světově uznávanou značkou Air Jordan, ke které má jako umělkyně původem z Chicaga a dětská fanynka Michaela Jordana osobní vztah.
Bulvár i Black Lives Matter
V záplavě každodenních událostí zachycuje umělkyně dění v politice, kultuře i bulváru. Komentuje celebrity, dotýká se náboženských otázek či genderu, všímá si sociální nespravedlnosti a protestních hnutí, jako je například Black Lives Matter, které bojuje proti systematickému rasismu vůči Afroameričanům. Snaží se ukázat zběsilé tempo života v jednadvacátém století, nenásilně otevírá citlivá témata a přistupuje k nim z různých úhlů pohledu.
„Opravdu chci jen zahájit diskuzi, nesnažím se nutně prosazovat osobní agendu nebo osobní poselství. Chci jen, aby se o těchto tématech všichni bavili,“ říká autorka o své motivaci k ztvárňování těchto motivů.
Její rukopis poznáme snadno díky barevným geometrickým prvkům a stylizovaným hranatým postavám. Umělkyně si vytvořila charakteristický styl, kdy abstrakci kombinuje s figurativní malbou a často do svých děl vkládá části textu. Mezi některé z vlivů, které utvářely její způsob tvorby, patří například animovaný seriál South Park nebo hip-hopová hudba. V jejím portfoliu najdeme práce na papíře, grafiky, koláže i nástěnné malby, nejčastěji pracuje se sprejovými barvami a akrylem.
Hřiště FIFA a spolupráce se studenty
Svým designem oživila řadu starých basketbalových hřišť v New Yorku a Severní Karolíně. Na realizaci basketbalového hřiště v univerzitním kampusu Morrison Residence Hall měli v roce 2018 možnost podílet se dokonce i studenti tamější umělecké školy. Jednou z velkých výzev byla pro umělkyni praktická stránka – vytvořit vizuální podobu hřiště tak, aby i přes svou barevnost bylo stále přehledné a hráči se neztratili v záplavě barev a tvarů.
V loňském roce se pak spojila s herní firmou EA, se kterou se podílela na sérii fotbalových videoher FIFA. V rámci spolupráce vytvořila design střešního fotbalového hřiště na Manhattanu v New Yorku a zároveň vizuální podobu herní sady FIFA Ultimate Team (FUT), která svou barevnou paletou a geometrickými prvky výtvarně korespondovala s podobou hřiště.
„Začala jsem procházením webu a obrázků souvisejících s fotbalem a pak jsem začala vytvářet různé prvky pro koláže,“ popsala umělkyně proces vzniku.
Z fanynky Chicago Bulls návrhářkou obuvi Jordan
Oblastí, ve které v poslední době získala největší pozornost, je oděvní design. Důležitým aspektem, který při této umělecké zakázce uplatnila, je její výchova v Chicagu během historické éry Michaela Jordana. Nina Chanel Abney vyrůstala na jižním předměstí Chicaga a jak sama vzpomíná, dětství strávila poflakováním se s přáteli a hraním sportů:
„Když jsem byla mladší, hrála jsem basketbal, tenis a fotbal – věnovala jsem se sportu a sbírala basketbalové karty. (…) Chodila jsem na všechny zápasy Bulls a viděla basketbalové míče a vlaječky zdobené Michaelem Jordanem. Tím jsem žila, zvláště během mistrovských let Bulls. Mám starou fotku, jak před zápasem čekám a snažím se uvidět Michaela Jordana, jak přijíždí ve své Corvettě.“
Před pandemií oslovila umělkyni značka Air Jordan, řada basketbalových bot a atletického oblečení vyráběná americkou značkou Nike, která od poloviny 80. let vytvářela mimo jiné boty pro Michaela Jordana během jeho působení v týmu Chicago Bulls. Nina Chanel Abney nejprve navrhla další z typů obuvi Jordan, bot, které sama od malička nosila. Poté vznikla kolekce sportovního oblečení a po ní nový zjednodušený design boty Jordan 2, ze které se autorka snažila udělat tenisky ke každodennímu nošení. Při jejím navrhování přemýšlela o tom, jaký typ tenisek by asi nosily postavy v jejích obrazech. Klasický vzhled boty kopírují červené prvky a černé tkaničky doplněné o bílé mezipodešvi a šedo-červené gumové podrážky.
Na jedenáctidílné kolekci oblečení v unisex provedení, odkazující na queer orientaci umělkyně, jsou znázorněny klíčové momenty kariéry Michaela Jordana, jako je jeho první vítězství v šampionátu NBA s Chicago Bulls, kterou připomíná číslice 23 nebo znázornění konfet, i jeho krátká baseballová kariéra v týmu White Sox, za který Jordan hrál se 45 na zádech.
Umělkyně si také pohrála s podobou Jumpmana, loga značky Air Jordan tvořeného siluetou Michaela Jordana a užívaného značkou Nike na sportovní basketbalové oblečení. Její stylizovaná hranatější verze je provedena v černé, zelené a červené stejně jako celá kolekce oblečení ve shodě s barvami týmu Chicago Bulls, jimiž jsou právě černá, červená a bílá. Zelená spolu s červenou zase vytváří kontrast, o který se tvůrkyně snažila.
„Červená barva také může odkazovat na historii škubání obilí v černošské komunitě a její dědictví. Barvy afroamerické vlajky jsou rovněž červená, černá a zelená,“ nezapomíná autorka na všudypřítomnou sociální rovinu své práce.
Nina Chanel Abney se obecně snaží vystupovat v prostředí a situacích, kde ženy a queer umělkyně dosud nepůsobily. Podle ní je klíčové, aby ženy s jinou pletí neměly pocit, že v tom, co mohou dělat, existují nějaké hranice.
„Mám pocit, že jsem příkladem toho, že všechno je možné. Vystudovala jsem informatiku a než jsem se přestěhovala do New Yorku, pracovala jsem na montážní lince jedné automobilky, takže mám pocit, že je možné doslova všechno.“
Nina Chanel Abney se narodila roku 1982 v Chicagu. Od roku 2005 žije a tvoří v New Yorku. Upoutala na sebe už svou diplomovou prací s názvem Ročník 2007, ve které se zabývá nerovnými příležitostmi Afroameričanů. Obraz se dostal do sbírky Rubell Family Collection a následně byl zařazen do putovní výstavy 30 Američanů, která od roku 2008 po více než deset let putovala po Spojených státech.
V díle ve formě diptychu se sama autorka zobrazila jako blonďatá běloška, která se zbraní v ruce dohlíží na své spolužáky, ve skutečnosti bělochy znázorněné jako černé vězně v oranžových kombinézách. Umělkyně v obraze upozorňovala na rasovou nerovnost a fakt, že podle statistik mají černí Američané menší pravděpodobnost, že budou studovat vysokou školu, a větší pravděpodobnost, že půjdou do vězení než jejich bílí kolegové.
