REPORTÁŽ: OOF (čti „uf“). Název, který dobře znají především fanoušci umění a fotbalu ve Velké Británii. A citoslovce blízké každému, kdo alespoň jednou pořádně kopl do balonu. OOF je magazín a galerie. Projekt, který se zaměřuje na umění, kriticky reflektující nejen sportovní aspekty fotbalu. Jinými slovy: cílem OOF není zkoumat umění zobrazující fotbal, ale prozkoumat, jakým způsobem fotbal inspiruje umělce ke společenským komentářům.
TEXT: MARTINA FRIDRICHOVÁ
FOTKY: ARCHIV OOF
Vidím ji už z autobusu, ohromná elipsa, která si podmanila hned několik ulic. Tottenham Hotspur Stadium, domovský stadion slavného severolondýnského klubu. Na zápas nemířím, volím ale dveře hned vedle. Projdu bezpečnostním rámem, obchodem se suvenýry, minu šály s kohoutem, obří obrazovky zachycující nejdůležitější momenty týmu, až nakonec dorazím do OOF Gallery.
.jpg)
Galerie, nebo kostel? Na výstavě Jacka Hironse mě z repráku vítá gregoriánský chorál, ale také osobně Justin Hammond, jeden ze zakladatelů galerie: „Já to teď kvůli vám ztlumím, ještě se ale zkuste zaposlouchat, po chvilce rozpoznáte, že zpívají objednávku v Chick-Kingu. Slyšíte to? Majonéééé-zaaa.“ Výstava reflektuje rituál. Pro tohoto umělce a příznivce Tottenhamu Hotspur je prý stejně důležitý jako fotbal samotný - před každým zápasem si jde pošmáknout do fast foodu s kuřaty Chick-King.
„
Milujeme fotbal, ale uvědomujeme si, že je taky pěkně zkažený. Je násilnický, rasistický, sexistický, je homofobní. Ale
víte co? Všechny tyhle špatné věci dělají dobré umění.
Výstavnímu prostoru dominuje vitráž, když přijdete blíž, vidíte, že je to menu s křidýlky a stehýnky. Pod ním stojí oltář a před ním úzký kobereček položený na zemi. Jsem v místě, kde se místo Ježíše uctívá kult fotbalu a kuřecího masa. Monochromatické obrazy na stěnách jsou malované speciálně vytvořeným pigmentem ze spálených a na kašičku rozemletých smažených kuřat. Hirons využívá zvolené téma sice s vtipem, ale také jako metaforu politiky a moci. Fowl Play je výstava o rituálech a víře, o symbolech, na kterých lpíme, a o tom, co nás spojuje v nouzi.
.jpg)
TŘINÁCT ČÍSEL JEN O FOTBALE A UMĚNÍ
Vůbec první myšlenka projektu OOF vznikla v hospodě. Jak jinak. Justin, který tehdy se svou ženou Jennie vedl uměleckou galerii J Hammond Projects, se zde potkal s uměleckým kritikem časopisu Time Out Eddym Frankelem. „Všechny dobré nápady se zrodily v hospodě. Eddy chtěl založit umělecko-fotbalový magazín a já s Jennie zrovna plánoval fotbalovou výstavu. Byla to dokonalá shoda. Zanedlouho vznikl první magazín. Mysleli jsme si, že nebude mít velký dosah, a tak jsme vytiskli ani ne tisíc exemplářů. Okamžitě se vyprodaly. Když se nad tím zamyslíte, má to smysl. Na světě jsou miliony lidí, kteří milují fotbal, a podobné množství lidí zbožňuje umění. Ten překryv musí být veliký.“
.jpg)
Magazín OOF vychází šestým rokem, co šest měsíců nové číslo. Podle slov jeho zakladatelů: „… fotbalový zápas přináší s lehkostí to, o co se umění neustále snaží: vyvolává v lidech pocity.“ A protože hraje tak důležitou roli v každodenním životě tolika lidí, je také už po staletí tématem výtvarného umění. Během své existence se v časopise objevily články o umělcích, ale také od umělců samotných. V obsahu najdeme jména, jako jsou Maider López, JJ Guest, Hank Willis Thomas, Martin Kazanietz, Caroline Coon, Chris Ofili, Lubaina Himid, a mnohá další. Jména, která pomáhají dekonstruovat svět fotbalu a postupně odkrývají všechny jeho aspekty. „Svým způsobem to vůbec nepůsobí jako časopis, protože je tam spousta bílého místa, což se moc nedělá. Spousta grafiků nás neustále kontaktuje a ptá se, zda by mohli náš magazín navrhnout jinak. A my odpovídáme: „Takhle se nám to líbí.“ Chtěli jsme, aby grafika připomínala něco mezi fotbalovým programem a katalogem k výstavě.
.jpg)
Magazín má stejné rozměry jako starý fotbalový program Tottenhamu na White Hart Lane, což je jméno starého stadionu. Vtipné je, že si to pravděpodobně žádný čtenář našeho časopisu nikdy neuvědomil, ale nás taková úprava stojí víc peněz, protože se nejedná o standardní velikost,“ směje se Justin. Mezitím mi představuje jednotlivá čísla. U jednoho se zastaví: „Obsah je v každém z nich stejný. Jen jsme udělali čtyři různé obálky. Jedná se o klíčové momenty v historii světového poháru. Třeba tohle je zlomek vteřiny před vyloučením Davida Beckhama proti Argentině. Tady Pelé brečí na mistrovství světa v roce 1958. Právě takové momenty se lidem vryly do paměti.“ Magazín vznikl v roce 2018 a letos v červnu bude pokřtěné už třinácté číslo.
SOLIDNÍ NAHRÁVKA OD SARAH LUCAS
Galerie vznikla v roce 2021, tedy o tři roky později. Oproti ocelovému tělu stadionu, vedle kterého sídlí, působí vznešená georgiánská budova s názvem Warmington House skoro až roztomile.
Přitom není nijak maličká, pouze stojí hned vedle fotbalového kolosu, do něhož se oficiálně vejde skoro 63 tisíc fanoušků. Dům byl plně zrestaurován do původní krásy a úspěšně vyřazen z registru ohrožených památek historické Anglie. I pro Justina nese důležitý historický kontext: „Do tohoto domu jsme chodili jako kluci vyzvedávat lístky na zápasy našeho nejoblíbenějšího klubu. A teď tu máme galerii. Je naprosto úžasné sem chodit do práce.“
Přečtěte si celý článek v tištěném magazínu Sport in Art.
Můžete si pořídit aktuální číslo nebo si tištěný magazín výhodně na rok předplatit.
