Na začátku dvacátého století se stávají fotbalisté SK Slavia Praha, nejstaršího českého klubu, námětem trojice výjimečných obrazů.
Sérii zahájil Jan Preisler. Představitel symbolismu a autor obrazů s melancholickou atmosférou, především s tajuplným motivem černých jezer, také propadl fotbalu. Žil na Letné, v blízkosti fotbalových hřišť, tudíž měl veškeré dění jako na dlani. Preisler patřil ke skalním podporovatelům týmu Slavie, která měla tehdy stadion na letenské pláni. Svoje nadšení vyjádřil v roce 1901 obrazem Kopaná, na němž jsou zřetelně rozpoznatelní hráči v červenobílých „sešívaných“ dresech.
„
Jedná se o vůbec první obraz od českého umělce s fotbalovou tématikou.
Scéna zachycuje čtyři fotbalisty bojující o míč ve středu hrací plochy, akce se teprve rozvíjí, nejde o žádné drama. Prostřednictvím uvolněné malby vnímáme diváky jako jednolitou masu, domy v pozadí sledujeme jen v náznaku, takže části obrazu mají svou jasnou hierarchii. Víme, co Preislera inspirovalo: dílo vzniklo poté, co na podzim roku 1901 navštívil zápas Slavie s anglickým týmem Civil Service London.
Také další obraz má co do činění s ostrovními fotbalisty. V roce 1905 František Xaver Naske namaloval Fotbalové utkání Angličanů se Slavií v Praze. Šlo mu o co nejvěrnější podání zápasu, který měl pro pražský klub velký náboj. Slavia se na začátku dvacátého století hned několikrát utkala se Southamptonem a pokaždé to pro ni byl ostrý test i svátek v jednom.
Při prvním klání v roce 1901 sice prohrála 0:3, nicméně tento zápas byl pamětihodný tím, že v brance Angličanů nastoupil Jack Robinson, který se po míči vrhal do té doby nevídanými a odvážnými skoky: tento druhu zákroku se dodnes v češtině a němčině (Robinson se předvedl také ve Vídni) nazývá „robinzonáda“. Naske použil diagonální – nejdynamičtější – skladbu obrazu. Míč je blízko branky, svádí o něj souboj hrozen hráčů, přičemž jeden slávista se ocitl dokonce na zemi, ale přesto je pořád zapojen do hry. Malíř se vyžívá v podání pohybu, chce ukázat, jak dramatický fotbal může být.
Příběh má pokračování. V roce 1907 namaloval Joža Koudelka obraz Na kopané, který se obrazu Františka Xavera Naskeho podobá, a to především v urputnosti, s jakou se fotbalisté snaží získat balón. Jen se Koudelkovo pojetí je mnohem více popisné, díky čemuž si však můžeme – kromě jiného – udělat představu, jak vypadaly tehdejší tribuny S. K. Slavia, postavené podle návrhu architekta Karla Ankrta.
Je to malovaný dokument svého druhu. Historik umění Tomáš Winter poukázal na to, že Koudelka se snažil dát slávistům podobu skutečných hráčů. „Vzhledem k pravděpodobné práci s fotografickou předlohou a užití tradiční techniky šerosvitné modelace mají jejich tváře portrétní ráz. Díky tomu můžeme hráče téměř s jistotou pojmenovat.“ Takto byli identifikování Jan Košek (vlevo, se zaťatými pěstmi), Richard Veselý (uprostřed) a Jindřich Baumruk (vzadu). Především Košek byl útočníkem mezinárodních kvalit, schopným střílet z plného běhu. Když se dne 19. května 1906 Slavii konečně podařilo – na čtvrtý pokus – porazit Southampton, byl Košek autorem hned tří gólů z celkových čtyř. Hattrick!
Další postřehy Petra Volfa ze světa umění a sportu si můžete přečíst zde.
