Ztvárnit pohyb plavce v podobně trojrozměrného objektu je jedním z nejtěžších uměleckých výkonů, s nímž se může sochař setkat. Miloslav Chlupáč (1920-2008) tuto výzvu s přehledem vyřešil, když vznikal plavecký stadión v pražském Podolí, který navrhl architekt Richard F. Podzemný.
.jpg)
Sochaři bylo třiačtyřicet, což je doba, kdy umělec pomalu, ale jistě přichází do nejlepších let. Budu-li se držet sportovní terminologie, pak podal vynikající výkon. Ostatně každý, kdo přichází do podolské plavecké arény, aby se v parném dnu ochladil, se o tom může přesvědčit na vlastní oči. Jezdím často po zdejší cyklostezce vedoucí kolem Vltavy do Modřan a nikdy si nenechám ujít příležitost, abych si ji prohlédl. Reliéfní plastika Plavec z glazovaného obkladového materiálu je totiž osazena na průčelí uliční části, takže ani nemusíte platit vstupné a budete odměněni estetickým zážitkem.
Protažená forma věrně vystihuje pohyb, kdy se tělo mění v jedinou linii, aby co nejlépe proráželo vodu. Horizontálně položená figura je zvlněná jako vodní hladina, již tlačí před sebou: rafinovaně pokračuje až za roh budovy, kde již nabírá ryze rozvolněnou podobu. Plavec pravděpodobně krauluje nebo právě dělá obrátku, je jako vystřelený šíp směřující nezadržitelně k cíli. Není to „upovídaná“ plastika, kde musí být všechno polopatisticky předvedeno, aby každý pochopil, co se děje. Přesto divák nemá pocit, že by něco chybělo. Na druhou stranu nejde ani o naprostou abstrakci, kdy k pochopení zaměření díla musíte dostat nápovědu. Je to prostě vyvážená kompozice, kde je všechno takové, jak má být.
Samotný stadión s tribunou na střeše spadající k venkovnímu bazénu patří k nejkrásnějším sportovním stavbám druhé poloviny dvacátého století, dokončen byl v roce 1965. Je stejně nadčasový jako Chlupáčův objekt. Richard Ferdinand Podzemný, rodák z Valašského Meziříčí, do něj vetknul na svou dobu nebývalou eleganci a lehkost. Navazoval na bruselský architektonický styl, který pracoval s důmyslnou konstrukcí a přehlednou jakoby elastickou formou. Za dva roky si připomeneme šedesát let od zahájení jeho provozu. Plavci, kteří do něj chodili a ve velkém množství chodí – amatéři a profesionálové – v něm od té doby uplavali určitě stovky tisíc kilometrů: kdy byla všude kolem nás voda, tak by dosáhli až ke hvězdám. V Podolí se zastavil čas, pouze závodníci jsou pořád rychlejší.
