Spolupráce sportovců a umělců mohou být mnohdy překvapivé, snad i proto, že jsou tyto oblasti často vnímány jako neslučitelné. Je snadnější si představit sportovní motivy a inspirace v uměleckých dílech než sportovce, kteří umění tvoří. Zatímco spolupráce v průniku sportovní a umělecké oblasti se často omezují na čistě komerční sféru typu kolaborace mezi sportovními značkami a sportovci, které jim, nebo konkrétnímu produktu propůjčují svou tvář, spolutvorba umělce*kyně a sportovce*kyně je spíše okrajovým jevem. I proto lze umělecká díla vytvořená Jurajem Králikem a Martinou Navrátilovou považovat za výjimečný počin. Více než patnáct let starou událost připomínáme při příležitosti probíhajícího grandslamového turnaje French Open.
Projekt s názvem Art Grandslam započal v posledním roce minulého milénia, veřejnosti byl ovšem prezentován až o šest let později na bratislavské výstavě. Tvorba obrazů slavné tenistky a interdisciplinárního umělce tak byla dlouhodobým procesem, z něhož pramenily různorodé tvarové kompozice a barevné kreace. Zatímco na některých z obrazů je zpodobena plocha hřiště s obtisky tenisových podrážek anebo známky narušování plynulosti a koherence bílé čáry definující hrací pole, jiné jsou zaplněny stopami nabarvených míčků odpálených právě Navrátilovou. Autoři pracovali někdy s temnými tóny modré či šedé, jindy volili křiklavě zelenou, v dalším případě zase pastelové barvy.
.jpg)
Již zmíněná čára je motivem, se kterým umělec v Art Grandslamu často pracuje. Jak uvedl pro Independent, čáry pokrývající tenisový kurt jsou něčím, co jej vždy nesmírně fascinovalo. Nanášení vápna na sportovní plochu v geometrických liniích, ale i nepravidelné šlépěje s podrážkovými vzory zaplňující zprvu prázdný a „čistý“ prostor, bylo něčím, co ho silně inspirovalo, a nakonec vyústilo v rozhodnutí s těmito motivy pracovat ve vlastní tvorbě.
Konceptuální provedení bylo plně v rukou Králika, který však zároveň přiznal, že v případě, že by ho Navrátilové nápad zaujal, nebránil se jeho realizaci. Za materiály byly zvoleny antuka, umělý trávník, plátno a papír. Díla však nenesou jen stopy míčku, ale sestávají i z tahů štětce. Volba prvků, jejich tvarování, spojování a celková poetika podléhaly Králikově režii.
.jpg)
Prvním místem práce na „grandslamových“ malbách se staly Řevnice, odkud tenistka pochází, a to konkrétně místní tenisový klub, kde se Navrátilová tenisové hře učila. Dalšími dějišti odpalování obarvených míčků na plátna (jedno z nich bylo dokonce 10 metrů čtverečních velké) se staly metropole hostící grandslamové turnaje – jednalo se o New York, Melbourne, Paříž, Londýn, ale také Floridu.
Proces společného tvoření obrazů oba z účastníků popisují jako velmi příjemný a obohacující. Sportovkyni Králikův nápad nadchnul hned na začátku, a tak jeho návrh přijala. Králik přiznal, že má obdiv k tenistce nejen jako k profesionálce, ale hlavně jako k člověku.
.jpg)
Martina Navrátilová za totalitního režimu v Československu emigrovala do USA, jelikož nebyla schopná přijmout podmínky Strany týkající se její profesní kariéry. Když v roce 1986 hrála na pražské Štvanici už s americkým občanstvím za USA, získala podporu Čechů oproti její české rivalce Haně Mandlíkové. Ti Navrátilovou chápali jako symbol odporu proti tehdejší komunistické diktatuře. Tenistka se v současnosti zasazuje o práva LGBT+, což také propaguje na svém webu, i přestože byla vyloučena z organizace Athlete Ally podporující LGBT+ sportovce a sportovkyně za své nepřátelské výroky vůči závodícím trans ženám.
Juraj Králik absolvoval na Akademii múzických umění v Praze, kde vystudoval fotografii, které se také po studiu delší dobu věnoval. Zároveň se začínal pouštět do dalších disciplín: malby, kresby, grafiky a sochařství. Po nahrazení Slovenské koruny eurem v roce 2008 začal využívat neplatné mince pro tvorbu geometrických obrazců. Znehodnocenou měnu tak pojal jako syrový materiál nabývající rozličné formy a barvy. Jeden ze symbolů slovenské polistopadové éry přetvořil v nové znaky – jako v případě díla zobrazujícího tvář královny Alžběty.
.jpg)
Umělec měl vždy velmi blízko ke sportu, snad i proto, že jeho bratr byl profesionální hokejista. Jeho fascinace sportovním prostředím a láska k umění, které formovalo jeho život, se tak přirozeně propojily v několikaletém projektu s tenistkou, která pro něj znamenala víc než jen sportovní ikonu.
Světová proslulost Navrátilové nepochybně pomohla společným dílům se proslavit, a tak získala mezinárodní úspěch potvrzený zájmem o ně jako o prodejní artikly, ať už v Londýně, v New Yorku a v dalších významných velkoměstech. Součástí projektu byla i performance na veletrhu umění v Hong Kongu, kde dvojice zhotovovala díla veřejně a nabídla tak návštěvníkům pohled na způsob, jakým vznikají.
.jpg)
Jak Navrátilová přiznala na vernisáži v Bratislavě, za umělkyni se nepovažuje a je si v tomto ohledu vědoma svých limitů. Její místo tak zůstává ve sportu – nyní například v roli komentátorky na televizní stanici Tennis Channel nebo na Wimbledonu. Zároveň je ambasadorkou stanice BT Sport, kde se diváci stejně tak mohou setkat s jejími komentáři.
