Proč je „sponzorský dar“ z hlediska práva nesmysl

Proč je „sponzorský dar“ z hlediska práva nesmysl

Sdílet článek

Jste sportovec nebo sportovní klub a právě jste obdrželi sponzorský dar? Nebo jste galerie a sponzorské dary vám poskytují vaši podporovatelé? Možná vás překvapí, že z hlediska práva je termín „sponzorský dar“ nesmysl. Pojmy „darování“, „sponzorství“ a „barter“ jsou často zaměňovány a kombinovány, přestože se jejich právní důsledky výrazně liší. Co tyto pojmy ve skutečnosti znamenají a k čemu se nejlépe hodí? Pojďme si v tom udělat jasno.

Darování

V rámci darování jedna strana (dárce) bezplatně převádí vlastnické právo k věci (určitému majetku či penězům) druhé straně (obdarovanému). Ve sportovním kontextu se nejčastěji jedná o darování finančních prostředků, sportovního vybavení nebo doplňků stravy. Podobně v oblasti umění se může jednat o poskytnutí finančních prostředků, například za účelem realizace nových uměleckých děl, podporu mladých umělců či organizaci kulturních akcí. Do úvahy přichází ale také darování uměleckých děl či celých sbírek galeriím.

Není rozhodné, jak je vaše smlouva nadepsaná – „sponzorská“ či „darovací“ – posuzovat se bude vždy podle svého obsahu.

Důležitou vlastností darování je, že dárce za dar nic neočekává a obdarovaný nemá povinnost mu cokoli poskytnout na oplátku. V praxi se připouští symbolické protiplnění obdarovaného, které má podobu poděkování, a jehož význam je úměrný významu daru pro obdarovaného. Pokud ale obdržíte finanční částku, za kterou logo dárce zveřejňujete na všech plakátech, vstupenkách, webu, sociálních sítích atd., nejedná se už o dar, nýbrž o sponzoring.

Sponzorství

Sponzorství je oproti tomu vzájemně prospěšný vztah mezi sponzorem a sponzorovaným. Zatímco darování je bezplatné a není spojeno s žádnou protislužbou, sponzor za své peníze dostává protihodnotu. Sponzor na jedné straně finančně nebo materiálně podpoří sponzorovaného a ten se zaváže sponzora propagovat v rámci své činnosti. Protiplnění ve smlouvě se sponzorem může spočívat například v umístění loga sponzora na vstupenky, vystavení loga na viditelném místě (postery, bannery), umístění loga na věc, která byla příspěvkem financována (v případě sportovního klubu typicky dresy, vybavení, autobus klubu apod.), může se také jednat o propagační spoty apod. 

Liběna Šrámková, foto: Kateřina Uksová

Sponzorování definuje § 1 odst. 4 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy jako: „příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora“

Ve sportu chtějí sponzoři své jméno spojovat s konkrétním sportovcem, sportovním klubem nebo jen konkrétním týmem, stadionem nebo třeba významnou sportovní událostí. Čerstvým příkladem může být francouzský výrobce luxusního zboží LVMH, který se stal jedním ze sponzorů letních olympijských her v Paříži a pod jehož křídla patří módní značky Louis Vuitton, Dior, značky šampaňského a lihovin Moët Hennessy a také klenotnictví Chaumet.

Sponzorství v oblasti umění je běžné zejména ve formě podpory významných galerií a uměleckých projektů. Příkladem je automobilka BMW, která financuje výstavy v londýnské Tate Modern, a také se účastní projektu BMW Art Car, kde známí umělci navrhují design automobilů. Dalším příkladem může být sponzorství prestižních uměleckých veletrhů, jako je Art Basel, kde se sponzoři podílejí na financování výstav a získávají viditelnost prostřednictvím propagačních aktivit, jako jsou loga na tiskovinách, bannerech a dalších propagačních materiálech. Módní značka Gucci sponzorovala významné výstavy v Muzeu moderního umění v New Yorku, čímž posílila svou prestiž v oblasti kultury a umění. V českém prostředí je to například Komerční banka, která je dlouhodobým sponzorem Národní galerie v Praze, kde přispívá k organizaci výstav a kulturních akcí. 

Výstava Na led! vznikla ve spolupráci se Sport in Art, Národní galerií Praha a Komerční bankou

Sponzorství vs. reklama

Reklamou se dle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy „rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.“

Zatímco reklama má ambice přimět jejího adresáta ke změně chování, ve sponzoringu se má jednat o propojení obchodní značky sponzora s hodnotami sponzorovaného subjektu, či, jak bylo výše popsáno, konkrétní sportovní událostí, výstavou či kulturní akcí. Z hlediska daní ale nehraje rozlišení mezi reklamou a sponzorstvím žádnou roli.

Proč je rozlišování daru a sponzorství (reklamy) tak důležité? Protože daně.

Amatérský sportovní klub má v naprosté většině případů právní formu spolku a jako nezisková organizace musí dary a sponzorské příspěvky důsledně rozlišovat. Stejně tak galerie či muzea, pokud mají formu neziskové organizace (například spolek, obecně prospěšná společnost, nadace nebo nadační fond). Zatímco totiž přijatý dar bude coby bezúplatné plnění od daně z příjmů osvobozen, sponzorský příspěvek je příjmem a dani z příjmů podléhá.  

Sponzorství na dresu fotbalového hráče, zdroj: Soccerbible

Z pohledu dárce je dar daňově neuznatelným nákladem, nicméně při splnění zákonných podmínek si může dárce hodnotu daru odečíst od základu daně z příjmů, poněvadž se jedná o bezúplatné plnění pro tělovýchovné a sportovní účely nebo podporu kultury. Pro sponzora je sponzorský příspěvek daňově uznatelným nákladem, poněvadž zaplatil za sponzorství či reklamu (rozlišení z hlediska daní není důležité), kterou od sportovního klubu či galerie dostává jako protiplnění.

Z povahy sponzorského příspěvku vyplývá ještě jedna důležitá odlišnost od daru – sponzorský příspěvek podléhá také dani z přidané hodnoty. Hodnota tohoto plnění se na straně neziskové organizace rovněž započítává do obratu pro posouzení povinnosti registrovat se k dani z přidané hodnoty. Aktuálně vzniká povinnost k registraci při překročení obratu 2 mil. Kč za posledních 12 bezprostředně předcházejících měsíců. Významnější sponzorské příspěvky tak mohou vést k tomu, že se jejich příjemce stane plátcem DPH, což je stav, kterému se mnoho neziskových organizací snaží vyhnout.

Tipy na závěr:

  • Pozor, není rozhodné, jak je vaše smlouva nadepsaná – „sponzorská“ či „darovací“ – posuzovat se bude vždy podle svého obsahu. Je-li tedy ve smlouvě „dárci“ přislíbeno propagační protiplnění, půjde o sponzorství se všemi výše popsanými důsledky.
  • Přijímáte-li od vašeho podporovatele nepeněžní plnění (např. dresy, sportovní vybavení, sochu) uveďte jeho (reálnou) hodnotu ve smlouvě. Dost možná si ušetříte dohady s finančním úřadem.
  • Nespoléhejte jen na ústní dohody, uzavírejte smlouvy písemně. Jednoduchou vzorovou darovací smlouvu můžete mít pro případy darů připravenou předem. Ve smlouvě se sponzorem doporučujeme důsledně specifikovat propagační plnění včetně termínů, trvání smlouvy a případných sankcí.

Liběna Šrámková, foto: Kateřina Uksová

>>> Nová rubrika Paragraf je seriál článků právničky Liběny Šrámkové, která nabízí užitečné právní rady v oblasti umění a sportu, pomáhá zlepšit povědomí o právních aspektech těchto disciplín. 

Sdílet článek

Publikováno 02.10.2024

Liběna Šrámková je zakládající a řídící partnerkou advokátní kanceláře Šrámková & Partners. Dlouhodobě působí ve sportovních spolcích, v současnosti je místopředsedkyní Etické komise Fotbalové asociace České republiky a mezinárodním rozhodcem u European Handball Court of Arbitration. Pravidelně přednáší o problematice dopingu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Liběna se aktivně podílí na rozvoji podnikání českých designérů a ochraně jejich práv. Přispívá také seriálem článků „Právo a design“ na stránkách CZECHDESIGN k lepšímu právnímu povědomí podnikatelů v oblasti kreativních profesí.

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.

NEPROPÁSNĚTE NOVINKY Z INSPIRATIVNÍHO SVĚTA UMĚNÍ A SPORTU!