V souvislosti s Olympijskými a Paralympijskými hrami v Paříži 2024 – které se konají ve francouzském hlavním městě po sto letech – vznikla v Musée Marmottan Monet do 1. září 2024 výstava s názvem En jeu! Umělci a sport: 1870-1930. Toto muzeum, které je domovem největší sbírky děl Clauda Moneta a Berthe Morisot na světě, připravilo výstavu, která přináší portrét společnosti druhé poloviny 19. století. Lidé se právě v tomto období postupně naučili užívat si volný čas a sportovní aktivity.
Právě díky této fascinující výstavě jsme oslovili její kurátorku Aurélie Gavoille. Ta speciálně pro tištěný magazín Sport in Art vybrala pět svých nejoblíbenějších děl z této výstavy. Která díla zvolila, se dozvíte už brzy v novém čísle, které bude věnováno olympiádě a vychází 9. 9.
Během 19. století se organizovaný sport začal šířit z Anglie do Evropy a až do Spojených států, překračoval hranice, sociální bariéry a kulturní rozdíly. Na začátku 40. let 19. století byl sport stále záležitostí elit, především aristokracie a buržoazie, a jeho mezinárodní rozšíření bylo částečně způsobeno obdivem k anglické kultuře. Ve druhé polovině století se však sport začal otevírat širším vrstvám. Ať už lidé sportovali kvůli fyzické aktivitě, nebo ho sledovali jako diváci, sport přitahoval masy, které hledaly nové způsoby, jak trávit volný čas, který si díky změnám v pracovním rytmu a zvýšené produktivitě začaly užívat.
Tato společenská změna, kdy se sport stal dostupnějším, přirozeně přitáhla pozornost umělců – od malířů a rytců až po sochaře a později i fotografy pracující pro ilustrovaný tisk. Umělci zaznamenávali svět sportu, jeho pravidla, proměny a podoby, a z hráčů se díky jejich výrazným postavám stávali noví hrdinové, symbolizující dobu, kdy přesnost a výkon hrály klíčovou roli. V éře naturalismu a impresionismu se sport stal pro umělce inspirací k zachycení moderní společnosti. Avantgardní směry, jako fauvismus, kubismus a futurismus, se na počátku 20. století také zabývaly tímto aspektem moderního života. Umění soutěže a výkonu, které Pierre de Coubertin využil k obnovení Olympijských her v roce 1896, se stalo nejen estetickou, ale i politickou otázkou.
Časté zobrazování sportovních námětů v umění od 70. let 19. století až do 30. let 20. století je zajímavé i tím, co to vypovídá o hodnotách, které umělci sportu přikládali. Mnozí z nich byli sami aktivními sportovci a čelili podobným výzvám a odporu při snaze prosadit své umění. Museli bojovat o uznání, podobně jako sportovci o vítězství. Není tedy divu, že je sport fascinoval – odhodlání, vytrvalost a síla, které sportovci ztělesňovali, se často stávaly metaforickými autoportréty samotných umělců. I jejich snahy měly své hrdinské momenty.
Mezi mistry, kteří na výstavě oslavují zájem umělců o sportovní téma, a to jak z pohledu modernity, tak společenských změn, patří Pierre Bonnard, Gustave Courbet, Robert Delaunay, Théodore Géricault, Claude Monet, Henri de Toulouse-Lautrec, Pierre Auguste Renoir, Auguste Rodin a Paul Signac. Výstava představuje více než sto osmdesát významných děl a z veřejných a soukromých sbírek v Evropě a Spojených státech.
Výstava En jeu! Umělci a sport: 1870-1930 obdržela označení „Kulturní olympiáda“ od organizačního výboru Paříž 2024. Kulturní olympiáda je multidisciplinární umělecký a kulturní program, který nabízí různé akce po celé Francii až do září 2024. Kurátory výstavy jsou
Text do redakce zaslala kurátorka výstavy Aurélie Gavoille, která přípravě výstavy pracovala tři roky, a to společně s ředitelem muzea Marmottan Monet, Érikem Desmazièresem a s Bertrandem Tillierem, profesorem moderních dějin na univerzitě Pantheon-Sorbona.
