Dokonale zvládnutou techniku hyperrealismu i lásku k rychlým autům spojuje výstava Theodora Pištěka Senzační realismus, kterou můžete vidět v Alšově galerii v zámecké jízdárně na Hluboké do 30. října. Expozice představuje umělcovu realistickou tvorbu v kontextu zahraničních umělců podobného zaměření. Nechybí zde některé z Pištěkových nejznámějších obrazů inspirovaných světem automobilového sportu, jako je slavné dílo Ecce homo, pocta Guyu Mollovi či variace biblické téma Josef N.
%20(1).jpg)
Vztah Theaodora Pištěka k rychlým vozům byl opravdu vřelý, ostatně sám byl léta aktivním automobilovým závodníkem v rallye i na okruzích, dokonce se probojoval i do české reprezentace motoristického sportu. Přestože se profesionální kariéry vzdal, do poloviny 70. let stále usedal za volant závodních automobilů a vášeň pro rychlá auta ho neopustila ani později. „Automobily a technika vůbec je rozhodný fenomén naší doby, nepůsobí na mě depresivně. Obdivuji jejich neosobní krásu a mnohdy i sochařské kvality,“ uvedl u příležitosti svých sedmdesátých narozenin.
Vztah k autům a motocyklům začíná být v Pištěkově tvorbě patrný v šedesátých letech a od té doby ho motoristické téma provází dodnes. Nejprve začal umělec, který za svůj život prošel mnoha různými styly, tvořit romantické asambláže z různých součástek motorů a dalších předmětů z motoristického prostředí.
.jpg)
Automobilové motivy se dostávají také do jeho hyperrealistických maleb ze sedmdesátých a osmdesátých let. V nich se Pištěk nechal inspirovat prostředím automobilových závodů a formulí, které jako aktivní jezdec důvěrně znal. Téma sportovních automobilů a jejich závodů nepojímal jen čistě popisně, ale ve svých obrazech ho zkoumal v širších souvislostech.
Rychlá auta se v Pištěkových malbách pojí s biblickými motivy
Snad nejznámějším Pištěkovým motoristickým obrazem je Ecce Hommo, namalovaný v roce 1983, tedy mimochodem ve stejném čase, kdy se věnoval návrhům kostýmů pro oscarový film Miloše Formana Amadeus. Tento obraz čtvercového formátu se stal ikonickým dílem předešlé Pištěkovy retrospektivní výstavy na Hluboké v roce 1993, díky své neobyčejně přesné malbě má ale pevné místo i v současné přehlídce. Ecce homo zachycuje automobilového jezdce v ochranné ohnivzdorné kukle, stojícího před levitujícím blokem motoru, který svým uspořádáním připomíná kříž. Spolu s ranami na hřbetech rukou závodníka tak odkazuje na ukřižovaného Krista a divákovi představuje jezdce jako jakéhosi novodobého mučedníka.
.jpg)
Pištěk ve spojení s automobilem zobrazil také biblickou postavu Josefa Nazaretského. Na obraze Josef N. sedí v dílně u zadní části závodního automobilu moderní tesař Josef Nazaretský a balí si cigaretu. Dalšími vystavenými obrazy s automobilovou tématikou jsou třeba Racek letící do snu či Na návštěvě u Harrachů.
Motoristickému sportu se věnuje i nejdražší Pištěkova malba, věnovaná automobilovému závodníku Guyu Mollovi. Na obraze nazvaném Adieu Guy Moll, kterému dominuje červený sportovní vůz Alfa Romeo, Pištěk pracoval patnáct let. Když bylo v roce 2020 toto dílo vydraženo za více než dvacet milionů korun, stalo se nejdražším obrazem českého, dosud žijícího autora.
%2C_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze%20(1).jpg)
Na výstavě nechybí kromě klasických obrazů ani velké trojrozměrné dílo Tichá krajina, zobrazující havarovaný monopost, zapadlý do plotu, který je skutečně součástí díla. Uprostřed expozice pak stojí vzácné Porsche 959.
Pištěkův realismus představuje výstava v mezinárodním kontextu
Na Hluboké je Pištěk představen průřezem nejznámějších děl svého realistického období. To trvalo zejména od počátku 70. let 20. století do první poloviny příštího desetiletí, malíř se ale k realismu vracel průběžně až do nedávné doby. „Postavení Theodora Pištěka na české umělecké scéně je bezprecedentní a zcela mimořádné a opírá se zejména o malířovu specifickou realistickou epochu, rozvíjenou od počátku 70. let,“ upozornil kurátor výstavy Martin Dostál.
Výstava proto neukazuje Pištěkova díla izolovaně, ale v kontextu jak s americkými hyperrealisty, které zde zastupuje Richard Estes, tak s tendencemi evropského malířství vycházejícího z realismu, které jsou zde zastoupeny pracemi Jacquese Monoryho či Gerharda Richtera. Nechybí ani díla umělců, kteří na realismus bezprostředně navázali, jako Gottfried Helnwein.
Mezi předky měl slavného malíře i průkopníka automobilismu
Výstava je zároveň poctou k výtvarníkovým podzimním devadesátinám. Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze do umělecké rodiny herců Theodora Pištěka a Marie Ženíškové. Mezi předky měl i slavné výtvarníky, jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek. Podědit mohl také lásku k rychlým strojům, jeho dědeček Julius Ženíšek byl zástupcem letecké firmy Wright a zakladatelem a majitelem firmy Ford Motor Company pro Rakousko-Uhersko, dokonce jako jeden z prvních lidí u nás už v roce 1895 vlastnil závodní auto.
Pištěk studoval v letech 1952–1959 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vratislava Nechleby, čestný rok pak strávil v ateliéru Antonína Pelce. Jako malíř začínal se strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se obrátil k realismu.
Přestože se sám Theodor Pištěk považuje hlavně za malíře, nejvíce proslavily filmové kostýmy. Za ty, které vytvořil k filmu Miloše Formana Amadeus, byl dokonce oceněn cenou americké filmové akademie Oscar. Jako kostýmní výtvarník se podílel na více než stovce filmů a za dlouhodobý umělecký přínos v oblasti kinematografie obdržel v roce 2004 cenu Český lev. Pištěkova fascinace automobilismem pronikla i do filmu, například pro horor Upír z Feratu v roce 1981 navrhl démonický sportovní model.
