Bruselské muzeum současného umění The Millennium Iconoclast Museum of Art (MIMA) se od února na čtyři měsíce proměnilo v chrám boxu. Výstava s názvem Local Heroes věnovaná tomuto bojovému umění se inspiruje starověkými řeckými tělocvičnami a vedle instalací, fotografií a plakátů vás přenese do boxerského ringu. A to doslova.
Local Heroes
4. 2. – 29. 5. 2023
Mima Museum, Brusel
Kurátoři: Raphaël Cruyt, Alice van den Abeele
------------------------------------------------------------
Součástí doprovodných programů jsou totiž zápasy a tréninky, při kterých můžete vidět nejen profesionály v akci – na výstavě úzce spolupracovala Vlámská boxerská liga (VBL), boxeři z Brussels Boxing Academy (BBA) a Idrissi Boxing Pro (IBP) – ale také si tento sport na vlastní kůži vyzkoušet.
„Dnes se box zaměřuje především na výkonnost a umělecká stránka se často ztrácí ze zřetele, zatímco v historii se oba aspekty prolínaly,“ vysvětluje záměr výstavy jeden z kurátorů Raphaël Cruyt a doplňuje, že se výstava zaměřuje „obecně na box a konkrétně na box v Bruselu.“ Expozici proto tvoří vesměs díla belgických a v Belgii usazených umělců vytvořená přímo pro výstavní prostory.
První část expozice je jakousi přípravou na boxerský zápas. Návštěvník se ocitá v šatně se skříňkami a lavičkami, kde se stačí jen převléknout do „sportovního“. I na to bylo myšleno. Kolekci boxerského oblečení Kosmic Boxing, kterou vytvořila speciálně pro tuto příležitost bruselská návrhářka Kenza Vandeput-Taleb, mohou návštěvníci zhlédnout jak v instalaci, tak na zápasnících při doprovodných boxerských utkáních.
Autorka v roce 2019 založila vlastní módní značku Kasbah Kosmic, pod kterou vzniká upcyklované oblečení kombinující severoafrickou módu s tou západní jako odkaz na umělčin belgicko-alžírský původ. Oblečení bylo pro Kenzu Vandeput-Taleb vždy prostředkem, jak utvářet svou identitu, a také sportovní oblečení hrálo pod značkou Kasbah Kosmic od začátku důležitou roli. Sama autorka jako teenager box dělala a díky výstavě se k němu po letech zase vrátila.
„Celé roky jsem trénoval čtyřikrát týdně. Box mi umožnil upustit páru a získat sebevědomí. V té době jsem byla také jediná holka v klubu. (…) Měla jsem dokonce ambice stát se profesionálním boxerem, ale překazila to zranění a také jsem se potýkala s extrémní disciplínou, která je pro tento sport potřeba. Tak jsem s boxem skončila, i když díky výstavě v MIMA jsem se vrátil do boxerského klubu. Chtěla jsem se do toho světa znovu ponořit, cítit ho. Mimochodem, bylo skvělé vidět, kolik holek teď boxuje. Včetně mnoha muslimek boxujících se sportovním hidžábem, které jsem pro kolekci MIMA také navrhla.“
Kolekci dále tvoří tradiční alžírský oděv kachabia – pánský plášť se špičatou kapucí přetvořený na boxerský župan. Umělkyně se inspirovala také šamanskými rouchy a rituály, protože i vstup do ringu je svým způsobem rituál. Na oblečení se objevují slova v arabštině, například slovo respekt, a hra se slavnými logy, s jejichž přetvářením pracovala autorka už dříve, v tomto případě se značkami Adidas a Nike.
.jpg)
Exotická barevnost outfitů kontrastuje s fotografiemi na stěnách. Sérii melancholických snímků z boxerského prostředí, které svým černobílým zpracováním podtrhují intenzitu boxerských tréninků, zde představil belgický fotograf Christopher de Béthune.
„Jeho snímky dávají prostoru něco drsného a zachycují sociální funkci boxu v Bruselu,“ komentuje fotografova díla Raphaël Cruyt.
V další místnosti začíná trénink. Nacházejí se zde boxovací pytle spolu s videoinstalacemi kameramana, scénografa a vizuálního umělce Yannicka Jacqueta. Na malých televizních obrazovkách se soustředěně pohybují boxeři, jakoby bojovali s imaginárními soupeři. O zvukovou stopu, která nás přenese do boxerovy mysli, se postarala umělkyně Antoinie Bertiny. Zvuk dechu sportovce nahrazuje vzdálený hlas trenéra, následně se rozezní zvonek a my se ocitáme uprostřed ringu obklopeni davem diváků.
Druhá část výstavy začíná plakáty belgického ilustrátora a milovníka hardrocku Dava Decata, mimo jiné, jednoho z kreslířů kampaně pro americkou značku Carhartt. Decata na plakátech zobrazuje mladé boxery v bojové pozici, snaží se ukázat jejich individuální osobnost, ale zároveň všechny aktéry na plakátu sjednocuje společnou barevností a pozadím.
Podle kurátorů výstavy hrají plakáty ve světě boxu velkou roli, protože: „jimi závodník prodává svou image veřejnosti. Z jediného pohledu musí být divák schopen rozpoznat boxerovu připravenost na zápas, stejně jako osobnost a styl jeho boxování.“
Filmař a fotograf Eduard Valette pro výstavu vytvořil fotografický soubor stylizovaných portrétů mladých boxerů v oblečení od návrhářky Kenzy Vandeput-Taleb.
Poslední z vystavujících, v Bruselu žijící španělská ilustrátorka a malířka Rocío Álvarez, zachycuje prostřednictvím kreseb, nástěnných maleb a koláží boxerskou historii a pop kulturu. Velký důraz klade především na historii ženského boxu. První profesionální ženské zápasy se totiž datují až do sedmdesátých let dvacátého století. První mistrovství v ženském profesionálním boxu proběhlo až v roce 1979 a na olympijské hry bylo zařazeno poprvé až v roce 2012.
Jednou z Álvareziných hrdinek je například Laila Ali, dcera boxerské ikony Muhammada Aliho, nebo belgická mistryně světa Delfine Persoon. „Takže výstava končí skutečným místním hrdinou,“ nezapomíná dodat kurátor Raphaël Cruyt.
Výstava je otevřena až do 29. května, doprovodný program je možné dohledat na stránkách muzea.
