Je umění, když se umíte rvát? Obyčejná rvačka se nepočítá, tam se hlava nehlava boj sám nějak děje, zatímco bojová umění jako karate, jiu-jitsu, sumo nebo box, se drží přísných pravidel, technické a psychické vyspělosti. Tyto disciplíny nezajímají pouze sportovce, jsou nosnou inspirací i pro umělce. Jak to vnímá Paulina Skavová, Julius Reichel, Jitka Petrášová nebo Roman Šafránek? Jejich díla inspirovaná bojem jsme zařadili do naší online galerie jako novou kurátorskou kolekci. Nejlepší na tom je, že všechna můžete mít doma. Oslovuje vás téma souboje? Rozšiřte si svou uměleckou sbírku.
Zápasníci sumo Jitky Petrášové
Malířku s charakteristickým rukopisem zaujala dynamika řecko-římského zápasu a zápasníků sumo. Studentka Akademie výtvarných umění v ateliéru Roberta Šalandy je rozpoznatelná díky pestré paletě barev, expresivním projevem a stylizaci figur. Figurální malba je ostatně jejím nejpřirozenějším výrazovým prostředkem.
Na obou plátnech se střídají barvy s dominantní figurou zápasníka v černé. Jak obraz s názvem Zápasník sumo, Wrestler nebo Řecko-římský zápas jsou menších rozměrů do čtyřiceti centimetrů. Nebojí se ale ani netradičních podlouhlých formátů, kde si můžeme zápasníků sumo užít více vedle sebe. Pro Jitku je sport častým námětem, je to její dosud nejrozsáhlejší malířský cyklus.
Výkonnostní sport zkoumá s ironickým odstupem i nepředstíraným zájmem, pokud jde však o bojové sporty, je to jiná: „Vyrostla jsem na filmu The Karate Kid, v tom filmu je, myslím, naprosto vše, dobro zvítězí nad zlem, slabý nad silným. Vyrostla jsem vedle staršího bráchy, takže kdyby se mi do cesty dostal mistr Miyagi, leccos by to vyřešilo.“ Nezastírá svou fascinaci tělesným kontaktem, ale i rituály, které zápasení provází: „Sumo je v tomhle totálně neskutečný, je tam i jakýsi oční souboj než dojde k samotnému zápasu.“
Petrášová je zastoupená v řadě soukromých sbírek v ČR, Belgii, Francii a Německu i v galerijních sbírkách (např. Alšovy jihočeské galerie).
Opeřené boxerky Pauliny Skavové
„Do světa boxu mě vtáhl Jiří Sozanský a náš první pes, kterého jsme si s manželem pořídili a který se jmenoval Tyson. Box je velmi fyzický, tělesný sport. Boxerské rukavice jsou takové podivné bizarní objekty, které mě fascinovaly svým tvarem a materiálem a které jsem si opět přetvořila k obrazu svému. Baví mě věci přetvářet.“ To je také zřetelné na unikátním díle Boxerky, které jsou posety malými peříčky. Skavová tak zahájila kontrastní dialog mezi tvrdým boxerským úderem a křehkostí malých jemných peříček. Již zmiňovaný Tyson je trochu jiný cup of tea. Sto centimetrů vysoká busta z laminátu zobrazuje boxera Mika Tysona v nesmlouvavém gestu z rukama zapřenýma do sebe. Jeho vážnost ještě umocňuje černá barva, která halí celou sochu.
.jpg)
Paulina Skavová je umělkyně, jejíž práce se pohybuje na pomezí sochy a konceptu. Rozvíjí tradici figurálního sochařství. Je významná sochařka, konceptuální výtvarnice, ale také scénografka. Na pražské Akademii výtvarných umění navštěvovala ateliéry Karla Nepraše a Milana Knížáka. Je pro ni typická důslednost, hravost nebo erotizace ženské krásy. Je autorkou mnoha pamětních desek, portrétních soch či volně stojících soch zvířat. Je zastoupena ve sbírce Národní galerie a mnoha soukromých sbírkách po celém světě.
150 x 200 cm od Julia Reichela
Velkoformátová plátna má malíř Julius Reichel v malíku, stojíte-li před nimi, velmi lehce vás vtáhnou do děje. Stejně tak je tomu i v případě dvou obrazů s boxery, kde tentokrát zvolil poměrně umírněnou barevnost. Na plátnech kromě figur s obřími rukavicemi najdete Reichelovy charakteristické kódy a schované šifry, ve svých pracích však ponechává jen to, co pokládá za nezbytně nutné: „V zásadě se to mění sérii od série. Měsíc od měsíce. Den ode dne. Hodinu od hodiny. Někdy jsou razantní rozhodnutí a zemětřesení potřebná. A pak co platilo dřív, neplatí. U některých sérií jsem to tak vnímal. Tím myslím, že obraz je nějaký prostor pro storytelling. U jiných zas šlo jen o radost z barevné variace. Vážně záleží.“ Ať už obraz Vítězství, nebo Vítězství II., oba měří na výšku dva metry.
Reichel zpočátku dělal graffiti, než ve svých sedmadvaceti poprvé maloval na plátno, až se vypracoval na jednoho z nejzajímavějších výtvarných umělců mladé generace v Česku a miláčka sběratelů. Prodal například jednu celou výstavu za bitcoiny. Nedávno byl jmenován vedoucím ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze.
Chcete na chvíli nahlédnout do jeho mysli? Přečtěte si rozhovor, který vznikl k veslařské výstavě ROW ROW ROW.
Rozmázlí boxeři Romana Šafránka
Dílo Romana Šafránka jsme zařadili do nového kurátorského výběru na základě jeho obrazů s motivem boxerů. Z rozsáhlého cyklu bojovníků z roku 2022 jsme vybrali dvě plátna. Šafránek svá díla pojmenoval podle jmen boxerů, jimiž se inspiroval. Jedno z nich tak nese název P. Costa x Y. Romero a druhé Whittaker x Adesanya. Vidíme zápas dvou bojovníků, pohyb, dynamiku a napětí. Expresivní figury přechází do abstrakce a kontury se rozmazávají v pastózní skrvny.
.jpg)
Malíř je boxery fascinovaný. Zachycuje momenty zápasu, a to především těšně před koncem. Z obrazů se na nás přenáší jistý neklid, který zároveň vyrovnává jemná exprese malířových tahů. Umělce prý oslovila jasná pravidla boje a návrat do pradávných dob, ve kterých bylo nedůležitějším problémem člověka zajistit své přežití, kdy vládlo pravidlo silnější zvítězí.
Roman Šafránek je absolventem pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru figurální malby Jiřího Načeradského a monumentální malby Aleše Veselého. Učil se také u Jacoba Borgese na stáži v Salzburgu. Nyní se věnuje především umělecké a kurátorské činnosti a pozici vedoucího oboru Užitá malba na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně.
Všechna díla inspirovaná nejen bojovým uměním naleznete v online galerii Sport in Art.
