Pingpongový stůl pronikl do výtvarného umění jako objekt i symbol mezilidské komunikace

Pingpongový stůl pronikl do výtvarného umění jako objekt i symbol mezilidské komunikace

Sdílet článek

Venkovní zábava, kterou si může zahrát každý, i vrcholový sport, kde lehoučké míčky létají neuvěřitelnou rychlostí. Stolní tenis pronikl do výtvarného umění jako paralela lidské komunikace. Podobně jako tenis na kurtu se vyznačuje neustálým pohybem tam a zase zpátky, stejně jako je tomu u rozhovoru dvou jedinců. U ping-pongu tyto dvě strany navíc dělí fyzický objekt stolu, který jako takový láká umělce k využití.  

Noblesní pingpongový stůl od Hunn Waie, zdroj: core77.com

Příkladem takového symbolického využití může být jídelní a zároveň pingpongový stůl od singapurského umělce Hunn Waie. Ostatně stolní tenis vznikl tak, že lidé pro hru s pálkami používali běžné jídelní stoly ve svých domácnostech. Dílo tak odkazuje k počátkům hry ve viktoriánské Anglii, zároveň ale svými rozměry a materiálem odpovídá současným parametrům závodního sportu. V místech, kde mají pingpongové stoly hrací čáry, černou lesklou desku zdobí zlaté rokokové vzory. Síťku pak nahrazuje rozměrné květinové aranžmá, které celému objektu dodává na slavnostním charakteru. 

Carlos No staví mezi dvě strany stolu bariéru, zdroj: Deezen

Síťku jako hranici vnímá portugalský umělec Carlos No, jehož stůl s názvem Intifada uprostřed dělí stěna zakončená ostnatým drátem. Sám autor uvedl, že tato site-specific instalace upozorňuje na problematiku fyzických hranic, ať už jako osobního prostoru člověka, nebo hranic společenských. Dílo tak podle něj zpochybňuje pojmy jako území, hranice a vyloučení a upozorňuje na problematiku segregace, netoleranci a nedostatek komunikace mezi různými skupinami lidí s odlišnými názory. 

Rirkrit Tiravanija nechal divákům prostor pro hru, zdroj: Remai modern

Pingpongový stůl láká k aktivnímu zapojení diváků

Diváky aktivně do svého pingpongového projektu zapojil umělec thajského původu Rirkrit Tiravanija v instalaci nazvané Tomorrow is the Question. Při ní do galerijního prostoru umístil stoly popsané touto citací, u nichž si diváci mohou libovolně zahrát. Tiravanija se zajímá o zkušenost návštěvníků, o jejich vztah k umění a schopnost reagovat na nečekanou situaci. 

Ping-pongový monument-projekt od Júliuse Kollera, zdroj: Web umenia

Navázal tak na činnost slovenského umělce Júliuse Kollera, který v Bratislavě v roce 1970 instaloval pingpongové stoly do prostoru galerie, doplněné různými vlajkami a sportovními symboly, a umožnil návštěvníkům zahrát si v tomto netradičním prostředí. Jeden ze zakladatelů slovenského konceptuálního umění se umístěním každodenní zábavy do netradičního prostředí snažil zpochybnit kulturní kontext svého okolí. Využitím sportovní paralely zároveň upozorňoval důležitost fér hry, což bylo téma v prostředí normalizačního Československa velice aktuální. Ping-pong byl jedním z Kollerových navracejících se témat, která zpracovával různými technikami, mimo samotné akce také v kolážích či na fotografiích. 

Děrovaný stůl Richarda Faugueta na krakovské výstavě, zdroj: galerie Mocak

Záznam letu míčky i rozšířené možnosti hry

Současný francouzský umělec Richard Fauguet ve svém nepojmenovaném díle z roku 2004 sleduje dráhy pingpongového míčku během imaginární hry. Výsledná socha zaznamenává všechny fáze pohybu v jediném momentu. Připomíná tak techniku chronofotografie, nebo na některé futuristické pokusy o zobrazení pohybu. K tématice stolního tenisu později vrátil dalším pingpongovým stolem, tentokrát ale v místech dopadů míčku proděravěným.  Prostříleně působící stůl byl vystaven například na výstavě Sport in Art v krakovském muzeu moderního umění Mocak.

Mezi hrací plochy stolu umístil Gabriel Orozco překážku v podobě jezírka s lekníny, zdroj: Kurimazutto

S pingpongovým stolem, tentokrát pro čtyři hrací strany, pracuje také Gabriel Orozco. Objekt s názvem Ping-pond table je tvořený čtyřmi do kříže umístěnými křídly pingpongového stolu, v jichž středu se nachází jezírko s vodou a lekníny, které od sebe jednotlivé plochy odděluje. Navazuje tím na častou myšlenku své tvorby, kdy upraví nějaký zcela běžný předmět způsobem, který vede diváka k zamyšlení a vnímání běžně přehlížených problémů.

U stolu Lee Wena si zahraje kdokoli z kolemjdoucích, zdroj: core77.com

Ještě více hráčům se otevírá kulatý stůl od singapurského performera a průkopníka tohoto druhu umění v asijském prostředí Lee Wena. Umělec zkoumající problematiku vztahu jedince ke komunitě vnímá stolní tenis jako neustálou komunikaci. Prostřednictvím kulatého stolu s otvorem uprostřed otevřel v Asii tolik oblíbený vrcholový sport široké komunitě. Ovšem ne všichni hráči mají zážitek stejný, zatímco ti, kteří vstoupili do středu kruhu, se neustále točí, k vnější straně mohou postupně přicházet a odcházet další zájemci, kteří si zaběhají kolem kruhové plochy. Wen tento stůl poprvé uvedl v roce 1998, později byl vystaven například na festivalu Art Basel v Hong Kongu.

Hra u Whiteova stolu není pro návštěvníky galerie snadná, zdroj: Art F City

Míčky rozlítané do všech stran jako myšlenky lidí, co si nerozumí

Do všech stran létají míčky od stolu upraveného americkým sochařem a galeristou Graemem Whytem. Umělec známý svým ironickým smyslem pro humor prolámal plochu stolu do natolik složitého tvaru, že přestože tuto možnost mají, diváci si sotva zvládnou zahrát jedinou výměnu. V díle nazvaném Venue for Advanced Conflict Resolution (Battle of the Gods) se obrací k problematice komunikace a řešení konfliktů, které je nesnadné jako hra na jeho „vylepšeném“ stole

Stůl od dvojice Thukral & Tagra už ten pingpongový připomíná jen vzdáleně, zdroj: Artsy

Neméně složitý je i stůl od indické dvojice Thukral & Tagra, který je koncipovaný jako jakási aréna, v níž se může míček odrazit na jakoukoli stranu. Tak jako u většiny temně humorných děl tvůrčího dua Jiten Thukral a Sumir Tagra se divák baví, zároveň si ale uvědomuje problémy současného světa. 

Cyprien Chabert ořezal stůl do tvaru Velikonočního ostrova, zdroj: The flyiing Turtoise

Na ekologickou tématiku pak upozorňuje stůl od Cypriena Chaberta ve tvaru Velikonočního ostrova. Ten pro něj představuje jakýsi ztracený ráj pohlcený moderní společností, který dnes existuje už jen v naší fantazii. Dílo s názvem Easter Island Ping Pong Table vzniklo vyřezáním běžného sportovního stolu do geografického tvaru ostrova.

Stolní tenis láká i designéry 

Pingpongový stůl navrhl také finský designér a průkopník 3D tisku Janne Kyttanen, který je sám aktivním sportovcem a profesionálním hráčem squashe. Metodou 3D tisku vytvořil nejen elegantní stůl, ale i pálky a míček, čímž proměnil běžné sportovní náčiní v designový kousek. 

Elegantní design stolu od designéra Janne Kyttanena, zdroj: Artsy

Uměleckému ztvárnění pingpongových stolů se věnuje dokonce celá značka s názvem Art of ping pong. Ta jednak tvoří krásné pingpongové stoly, které se stávají designovými kousky v domácnostech svých majitelů. Zároveň spolupracuje s mnoha umělci jako Camille Walala, Anthony Burrill, Noma Bar, Supermundane, Hattie Stewart, Jean Jullien, Thierry Noir, Mr Doodle, David Shillinglaw, Morag Myerscough, Jake & Dinos Chapman, Alan Kitching, Ryan Gander, tvořícími díla inspirovaná právě stolním tenisem, která jsou potom součástí charitativních aukcí.

Sdílet článek

Publikováno 01.10.2022

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.

Více z kategorie Témata