Kam až lze zajít v pohybu figur? I na to odpovídala výstava Rozpojení Tomáše Tichého

Kam až lze zajít v pohybu figur? I na to odpovídala výstava Rozpojení Tomáše Tichého

Sdílet článek

Deformace pohybu. Nebo deformace v pohybu? I tak by se dala nazvat výstava Rozpojení Tomáše Tichého, která ukázala, jakým způsobem může umělec zobrazovat a přetvářet lidské tělo. Instalace se dělila na tři tematické soubory. První s názvem Ukradené tváře zobrazoval topmodelky z 90. let rozpíjející se pod nánosem fenoménu slávy. Druhý pak představoval sportovce/hlavonožce, skrze které relativizoval společenský pohyb a ironizoval smysl pro soutěžení a výkon. Třetí dal výstavě název Rozpojení a byl jím obraz digitální rostliny odkazující na realitu umělých organismů. 

 

Výstava: Rozpojení, Tomáš Tichý
7. 4. – 8. 5. 2022
The Chemistry Gallery
Kurátor: Petr Vaňous

 

Pohled do výstavy Rozpojení Tomáše Tichého. Foto: Ondřej Polák. Zdroj: archiv autora.

Název vzešel z jednoho obrazu jakési digitální rostliny, která měla uťaté popínavé větve. Nejprve se jevila jako rostlina skutečná, při bližším pozorování divák odhaloval, že se nejedná o skutečnou rostlinu, ale o digitální fikci. Šlo tam o rozpojení mezi člověkem a přírodou, což digitální technologie obecně umocňují, a zároveň tušení možnosti totálního blackoutu – tedy odpojení virtuálního světa,“ komentuje výstavu Tomáš Tichý a kurátor Petr Vaňous ke genezi jejího názvu dodává: „Při přípravě přišel Tomáš s názvem ODPOJENÍ. Měl vyjadřovat jistý proces, zlom i míru skepse, které do společnosti zanesly nejprve digitální média a sociální sítě, později konkrétní společenské jevy, jež se jimi začaly živelně plnit, jako pandemie koronaviru nebo válka na Ukrajině. Já jsem pouze tento název modifikoval na ROZPOJENÍ, protože mi přišlo pádnější a univerzálnější z hlediska významu i určitého existenciálního pocitu.

 

Ukradené tváře, Tomáš Tichý. Foto: Ondřej Polák. Zdroj: archiv autora.

Ukradené tváře 

První tematický okruh s názvem Ukradené tváře ukazoval topmodelky z devadesátých let – celebrity/idoly, které jsou součástí popkulturní tradice. Tady byly jejich obličeje rozložené na prvočástice, jakoby měly být demaskovány od pozlátka krásy. Stačí málo, aby to, co je objektivně vnímáno jako přitažlivé, najednou působilo odpudivě.Tyto deformované podobizny odkazovaly na skryté masové reprodukční procesy a apropriace v rámci ‚putování idolů' masmédii. Podstatný byl i ‚dotyk' na tabletu, který vstupoval do obrazů jako specifické tvarové moaré,“ uvádí k prvnímu tematickému souboru Petr Vaňous. Důležitost digitální techniky v této části výstavy potvrzuje i výtvarník Tomáš Tichý: „Zajímala mě digitální manipulace a manipulace obecně. Některé tváře jsem poskládal z více různých lidí. Malířsky jsem zveličoval nedokonalosti digitální skici. Baví i děsí mě představa, že je možné vytvořit celebritu, která neexistuje, ale která může mít miliony followerů, generovat zisk nebo ovlivňovat volby.“ 


Deformace sportovců

Mám rád pohyb, stejně tak i amatérský sport. S tím profesionálním mám trochu problém, jelikož vzhledem ke všem problémům světa mi připadá finanční oceňování některých druhů sportu absurdní. To ale nebylo mým tématem. Sportovce jsem v obrazech začal používat jako zástupce člověka a nositele civilizačního pohybu. Pracoval jsem s digitální deformací figur. Narušoval jsem jejich přirozenou integritu a zkoumal nejzazší moment, do kterého je pohyb figur v obraze funkční,“ objasňuje Tomáš Tichý motivaci k tomu, zobrazovat sportovce jako deformované figury.

Zmatení pohybu, Tomáš Tichý. Foto: Ondřej Polák. Zdroj: archiv autora.

Tato část expozice měla relativizovat společenský pohyb a zároveň ironizovat smysl pro soutěžení a výkon jako takový. Když jsme jako společnost rozpojení, k čemu to celé je? Hýbeme se skutečně dopředu? Posouváme se? Nebo naopak zůstáváme ve strnulosti, respektive připomínáme ony tragikomické figury z obrazů Tomáše Tichého? Sport tu funguje jako více než výmluvná metafora pro stav společnosti jako takové. 

Kotrmelec, Tomáš Tichý. Foto: Ondřej Polák

Rozpojení smyslové zkušenosti od procesu poznávání

Důležitým faktorem každodenního dění kolem nás představuje digitalizace, a právě realitu umělých organismů a umělé inteligence pak představoval obraz digitální rostliny. Ten dal expozici také její název. Co podle Petra Vaňouse bylo jejím hlavním sdělením? „Odluka toho, co vidíme a toho, co je pravdivé. Rozpojení smyslové zkušenosti od procesu poznávání. Výstava reflektovala dvojkolejnost našeho smyslového vnímání v digitální epoše a v době masově rozšířených sociálních sítí. Upozornila na nebezpečí, které v sobě skrývá rozhraní zdánlivě soukromého a veřejného, oblasti, jež v poměrně anonymním modu dostávají bezbřehý prostor v sociálních sítích. Projekt také upozornil na proces „putování“ obrazu filtrem reprodukování a přejímání, které nakonec ovlivňuje samotný status současného obrazu. Obraz byla také jediným výrazovým médiem přítomným na výstavě.“

Pomalý pohyb, Tomáš Tichý. Foto: Ondřej Polák. Zdroj: archiv autora.

Pokud jste výstavu Rozpojení nestihli, nemusíte zoufat. Tomáš Tichý a Petr Vaňous spolu zřejmě nespolupracovali naposledy. „V tuto chvíli se chystám na rezidenční pobyt do olomouckého Telegraphu, kde chci pracovat na nové výstavě, která bude na podzim v Turíně. S Petrem Vaňousem přemýšlíme nad další výstavou,“ komentuje to sám umělec a Petr Vaňous potvrzuje: „Tomáš Tichý je pro mě důležitý malíř své generace, který svým výrazným dílem tematizuje transformaci tradiční figurace v digitální epoše a proměny vnímání, které tuto proměnu doprovázejí. To jsou náměty, které zajímají i mě jako kurátora. Společné projekty, o kterých uvažujeme, ještě nemají ustálený rámec, takže zatím nebudeme asi prozrazovat. Jediné, co lze zmínit, že se bude určitě jednat o témata související s proměnou malby a obrazu, s jejich aktualizacemi. Patrně ladně navážeme na naši dosavadní spolupráci…ale možná jinak,“ uzavírá známý kurátor. 
 
 
Tomáš Tichý (1984) studoval na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze, obor Užitá malba a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Karla Strettiho. Absolvoval roční studijní pobyt na Královské akademii výtvarných umění v Belgii. 

Sdílet článek

Publikováno 30.06.2022

Napište nám do redakce

Líbil se vám článek? Chcete se na něco zeptat? Poslat vzkaz do redakce? Jsme rádi za každý názor.