Před několika dny skončilo MS v hokeji a česká reprezentace po deseti letech konečně dosáhla na medaili. Přestože již uběhla dlouhá doba od největších národních úspěchů, je pro naši zemi lední hokej stále opravdovou vášní. Je fascinující, jak několik sportovních utkání dokáže propojit národ, jinak tak rozporuplný a různorodý. Zajímá mě tedy – může mít umění, které je hokejem inspirované, podobnou sílu?
Hokej je starý jako umění samo. Údajně vznikl v antickém Řecku jako vůbec první týmová hra, jiné zdroje uvádí dokonce vznik ve starém Egyptě. Nejstarší záznamy opravdu pochází z Egypta, první lept zobrazující dva hráče hokeje byl nalezen na hrobce jednoho z egyptských správců, ta je stará čtyři a půl tisíce let. O něco později, asi pět set let př. n. l., byl nalezen reliéf zobrazující totožnou scénu. Tento reliéf se dnes nachází v archeologickém muzeu v Athénách.
Když už jsme v té historii, hokejovým fenoménem se zabýval i popartista Andy Warhol. Warholova rodina má sice kořeny na území Slovenska, ale on sám už se narodil v americkém Pittsburghu, ve městě s bohatou hokejovou historií.
Během devatenáctého století se hraní hokeje začaly věnovat i ženy a ke konci století již vznikaly první, čistě ženské hokejové kluby. Ženám v hokejovém světě se mimo jiné věnuje umělkyně Sophie Kirchner.
Sophie Kirchner – Male Sport
Sophie je současná německá fotografka, působící v Berlíně a Hamburku. Její projekt Male sport má především ukázat ženy, které dělají přesně to, co chtějí. Kirchner poukazuje na problematiku ženské role ve společnosti. Sportovkyně fotí Kirchner vždy bezprostředně po sportovním výkonu, z fotografií tak přímo sálá vášnivost a adrenalin, většina z žen má rozšířené zorničky a po tváři jim stéká pot. Z fotografií přímo vystupují pohledy jednotlivých sportovkyň, jde o přímý a důrazný oční kontakt, který je zároveň naprosto upřímný. Pohled na tyto fotografie diváka utvrdí v tom, že zobrazené ženy jsou zcela odhodlané, ať už jde o sport, nebo jakoukoliv jinou aktivitu. Jsou sebevědomé a svobodně si volí svou životní cestu.
Nejčastěji se hokejové motivy objevují samozřejmě v dílech kanadských výtvarníků, jejichž život bývá s hokejem od dětství pevně spjatý.
Galerie Alan Klinkhoff v Montrealu
V roce 2016 proběhla v Montreal‘s Klinkhoff Gallery výstava majitele galerie a jeho syna s názvem Fine Art & Hockey: A Point of View. Oba, jakožto milovníci hokeje a sběratelé umění, seskupili v galerii díla s hokejovou tematikou od nejrůznějších kanadských umělců. Byla to díla od roku 1859 do roku 2003, a kromě obrazů zde byly vystaveny i původní hokejové hole.
Objevily se zde například obrazy Williama Kureleka, jehož rodina imigrovala z Ukrajiny na farmu do Kanady. Kromě běžného života na farmě Kurelek tematizuje i hokej. Jde především o barevné litografie, které zobrazují amatérské hráče na zamrzlých rybnících. Díla působí velmi nostalgicky a je zřejmé, že Kurelek zde čerpal z vlastních vzpomínek.
V roce 2019 proběhla v Art Gallery of Windsor výstava s názvem Power Play: Hockey in Canadian Contemporary Art. Na rozdíl od první zmíněné výstavy se tato věnovala současnému umění a vznikala spíš experimentálně. Hlavním záměrem bylo vyjádřit kanadskou národnost skrze hokejové odkazy. Vystaveny byly nejrůznější objekty, mezi kterými se nacházely brankářské masky, nebo staré obaly od snídaňových cereálií. Výstava měla vyjádřit a připomenout, jak důležitou roli hraje hokej v celé kanadské kultuře.
Zde si neodpustím zmínit jednu z vystavujících – Liz Pead, která běžně pracuje s textilem, a jejímž hlavním motivem jsou přírodní scenérie. Pro tuto výstavu se rozhodla recyklovat různé materiály, které se pojí s Kanadou a hokejem, sbírala například plechovky a jiný odpad v hokejových šatnách a tribunách. Z tohoto materiálu poté na zdech galerie vytvořila velkoformátové „krajinomalby“. Kromě odkazu na hokej a národní pýchu je zde zásadní i ekologický apel, který je v její tvorbě vždy zřetelný.
Liz je mimo jiné sama hráčkou hokeje a žije a tvoří v Torontu.
V roce 2020 proběhla v Michael Gibson Gallery výstava The Hockey Show. Gibson při popisu výstavy přímo odkazoval k podobnému projektu z roku 2008 v Art Gallery of Nova Scotia – který byl prezentován pod názvem Arena – The Art of Playing Hockey. Tehdy byla vystavena pestrá šklála děl šedesáti kanadských umělců, kteří ve svém díle nějak rozvinuli hokejové téma. Gibson se touto původní výstavou otevřeně inspiroval.
Zde jsou nejvýraznější z vybraných výtvarníků:
Paul Butler
Multižánrový umělec, který se snaží posouvat hranice umění. Nejčastěji pracuje s koláží.
Ken Danby
Jeho realistické malby se okamžitě staly kulturními ikonami. Ve své době se stal jedním z nejvýznamnějších realistických malířů světa. Mimo to se věnoval i serigrafii a litografii.
Peter Doig
Skotský umělec, jeden z nevýraznějších v rámci současné „contemporary“ scény. Jeho díla jsou nostalgická a osobní, zároveň však fungují velmi abstraktně a univerzálně. Efektivně pracuje s kompozicí a kombinuje barevné plochy, nejde mu o nápodobu reality, ale vyjádření situace.
Larry Humber
Humber jako veliký experimentátor využívá předměty každodenní potřeby. Hledá humor všude kolem sebe, výrazně se inspiruje Andy Warholem. Názvy svých děl často pomáhá divákovi k porozumění.
The Turofsky Brothers
Bratři Lou a Nat, fotografové, kteří zachycovali každodenní život v Torontu, včetně hokejových utkání. Stali se oficiálními fotografy Toronta.
Anthony Jenkins
Hokej se jako populární sport objevuje i v díle Andyho Warhola, který se zaměřoval na dobovou pop-kulturu. Zobrazoval vše, co bylo zrovna populární, věnoval pozornost celebritám, masové kultuře a předmětům každodenního užitku.
Aby se nezdálo, že hokej je tematizován pouze zahraničními umělci, uveďme si nějaký příklad přímo z Česka. Za zmínku rozhodně stojí výtvarnice Libuše Niklová, která se věnovala navrhování hraček. Jedním z jejích světoznámých výrobků je právě nafukovací hokejista. Kromě Niklové se tomuto tématu věnovala i Markéta Vlčková. Její interaktivní projekt Madona hokejistou vznikl roku 2006, výtvarnice pomalovala okenní žaluzie na pražské galerii Dooka. Žaluzie byly překlápěcí, a tak sám divák mohl s obrazy experimentovat a hledat různé modifikace. Zobrazené postavy v sobě vždy kombinovaly madonu a hokejového brankáře. Jak upozorňuje Jan Wollner – „Přesun slov jako kult nebo svatyně z náboženské do sportovní terminologie poukazuje na zvratnost obou prostředí a naznačuje další možné souvislosti.
Na konec bych ráda připomněla počin aktivistické skupiny Guma Guar, která roku 2004 na výstavě Májová proroctví v Galerii Home vystavila oběšenou figurínu Jaromíra Jágra. Tento exponát měl ironicky reagovat na neúspěch českého týmu pod vedením Jaromíra Jágra, a celá situace byla umocněna tím, že se tehdejší Mistrovství světa konalo v České Republice. Pod oběšenou figurínou ležela televize, ze které hrála česká hymna.
